Německý vstup do Číny prostřednictvím vrtaček Bosch, automobilů Mercedes-Benz a turbín Siemens udělal v posledních letech z asijské země největšího německého obchodního partnera. Celkový obchod mezi těmito státy dosáhl v loňském roce 179 miliard dolarů, píše agentura Bloomberg.
Svůj zvláštní status Německo potvrdilo v červenci, když chemická společnost BASF oznámila investici deseti miliard dolarů do závodu v provincii Kuang-tung. Jde o první velké výrobní středisko v zemi, které vlastní zahraniční chemička.
Vedle toho se automobilka BMW nedávno rozhodla, že investuje 4,2 miliardy dolarů do společného podniku s čínskou Brilliance China Automotive a ve společnosti tak získá 75 procentní podíl. K uzavření smlouvy ale dojde až v roce 2022, kdy čínská vláda zruší omezení zahraničního vlastnictví automobilových podniků.
Německo v Číně ale nesází jen na velké firmy. Příkladem může být společnost Delo, která vyrábí lepidla. Její zakladatelka Sabine Herold v září otevřela nové zařízení v Šanghaji, jednalo se o vyvrcholení jejího čtrnáctiletého snažení a vývoje v její drobné bavorské firmě.
Skutečnost, že malá společnost Delo se 750 zaměstnanci a ročními příjmy 184 milionů dolarů může uspět ve vysoce regulovaném prostředí a složité čínské ekonomice, ukazuje, jak úspěšně Německo otevřelo trh. Podařilo se to hlavně díky dekádám soustředěného úsilí hlavních německých korporací, podpoře kancléřky Angely Merkelové a jedinečné síti rozvojových center.
Německé společnosti v Číně podporují instituce jako je například Centrum průmyslu a obchodu v Šanghaji, které poskytuje platformu pro malé německé vývozce, nabízí administrativní služby a neformální konzultace v mnoha oblastech. Podobné služby nabízí centra v Pekingu a v přístavním městě Tchaj-cchang,
Tři střediska financovaná německými státní bankami se nyní starají asi o tři stovky společností, což je o sto více než v roce 2015. Starají se o všechny typy firem od malých start-upů až po střední podniky jako je výrobce sluchátek Sennheiser, pivovar Bitburger nebo německý fotbalový fenomén Bayern Mnichov.
„Německé firmy chtějí mít v zahraničí záchrannou síť. Chyba v Číně může ovlivnit i vaše velitelství doma v Německu,“ říká Christian Sommer, který německému úřadu v Šanghaji šéfuje od roku 2005. Střediska jsou podle něj přitažlivá pro německé firmy, ale i desítky čínských měst, která lobbují za to, aby v nich podobná centra vznikla. Sommer aktuálně chystá otevření až deseti nových středisek, která pomůžou německým firmám s rozšířením do jejich druhých a třetích čínských měst.
Důležitou roli ve vztahu k Číně hraje pro Německo obchodní iniciativa Pás a stezka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jejímž cílem je vytvoření ekonomické zóny spojující Asii s Evropou, Středním východem a Afrikou. Pokud se západní svět nedokáže domluvit na podobě volného obchodu, může Čína a z Pásu a stezky vytvořit novou Světovou obchodní organizaci, řekl televizi Bloomberg šéf inženýrského gigantu Siemens Joe Kaeser.
