Odborové svazy nyní tlačí na spolkovou vládu, aby se z „mini-jobers“ stala skutečná místa na zkrácený úvazek. Německá vláda chce naopak tento druh zaměstnání, ve kterém je zařazeno zhruba 7,4 milionu Němců, finančně zatraktivnit.
Německý odborový svaz (DGB) chce mini-místa postupně transformovat do konkrétních částečných úvazků. „Dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, a především ženy jsou prakticky vězni těchto míst. Jsou doslova vězni systému v odvětvích s nízkou úrovní mezd,“ uvedla pro server sueddeutsche.de členka představenstva DGB Annelie Buntenbach.
Kritici německého systému upozorňují, že minijobs, které byly určeny pro státní služby, přejal a využil soukromý sektor. Firmám se minijobber vyplatí, protože do výdělku 400 eur neplatí daně. Až pět milionů Němců má minijob jako hlavní práci, zbytek jejich potřeby doplácí sociální stát. „Regulérní plné úvazky se tak tříští na minijobs,“ říká Holger Bonin z think tanku ZEW.
Na počátku tohoto systému byl dobrý nápad. Nezaměstnaní měli konečně získat zaměstnání a nelegální zaměstnávání mělo postupně vymizet. To byl hlavní důvod, proč v roce 2003 vláda SPD a Zelených minijoby zavedla.
Odbory chtějí změnu, ale vláda má jasno
Po necelých deseti letech se stále větší počet odborníků na trh práce od tohoto nápadu odvrací. Za výplatu 400 eur se lidé v Německu stydí. Navíc systém kontrol a hlášení na úřadech je podle mínění odborářů ponižuje. Původní záměr byl vytvořit šanci pro nezaměstnané či nekvalifikované Němce, aby nastoupili do zaměstnání a zároveň hledali nové uplatnění v regulérní a lépe placené práci. Na to jim ale nezbývá čas, protože se musí věnovat své mini-práci. Minijob je přísně vymezený pracovní poměr na bázi 400 eur. Samozřejmě za zkrácenou pracovní dobu.
Odboráři z DGB upozorňují, že někteří zaměstněvatelé účastníky programu zneužívají, například jim nevyplácejí přesčasové hodiny. Zároveň tito pracovníci nemají nárok na nemocenské dávky nebo řádnou dovolenou. Proto by se minijoby měly podle názoru DGB změnit na částečné úvazky na 20 - 25 hodin týdně. Ty by byly daněné a pracovníci by pak měli všechny zaměstnanecké výhody.
Politické strany SPD a Zelení včera naznačily, že jsou připraveny reformu minijobů podpořit. Zaměstnavatelské organizace se návrhu brání s tím, že by se výrazně zvedly náklady na práci. A vládní koalice má plán úplně jiný. Chce vše zachovat tak, jak to je, jen zvednout omezení nedaněného výdělku ze 400 na 450 eur.
