Z lidí, kteří Německo opustili dobrovolně, tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska, kteří v zemi žádali o azyl především v první polovině loňského roku. Když německá vláda zařadila všechny státy západního Balkánu na seznam bezpečných zemí, přišli jejich občané o šanci získat v Německu azyl.
Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 tisíc lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob“ a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 tisíc lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.
O nuceném odchodu běženců z Německa se začalo ve větší míře diskutovat po sexuálních a loupežných útocích, k nimž došlo na silvestra v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých městech. Podle svědků útočníci vypadali, jako by pocházeli z arabských nebo severoafrických zemí, mezi zadrženými podezřelými byli i běženci. Německá vláda následně začala připravovat zákony, které by umožnily rychlejší repatriaci uprchlíků, kteří se v zemi dopustí trestného činu.
Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. O azyl jich požádalo zhruba 480 tisíc. Většinu příchozích tvořili Syřané, následují občané Afghánistánu a Iráku.
