Německo obnovilo železniční spojení s Rakouskem

Uprchlíci na cestě z Maďarska

Uprchlíci na cestě z Maďarska Zdroj: ctk/ap

Německé dráhy dnes ráno postupně obnovily železniční provoz s Rakouskem uzavřený v neděli kvůli přílivu migrantů. Na klíčové trati spojující rakouský Salcburk s bavorským Mnichovem vlaky jezdí se zpožděním, protože na trati se pohybují lidé. Hraniční kontroly, které byly rovněž v neděli obnoveny na německo-rakouské hranici v souvislosti s uprchlickou vlnou, mezitím způsobují kolony na dálnicích, informovala dnes agentura APA.

Železniční provoz mezi oběma státy byl z rozhodnutí německé spolkové vlády uzavřen v neděli odpoledne. Ministr vnitra Thomas de Maiziére zároveň oznámil, že Německo kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem.

Nynější německé rozhodnutí je od roku 2013 celkem sedmou situací, kdy byl volný pohyb osob na vnitrounijní hranici přerušen, ale teprve podruhé z předem „nepředvídatelného“ důvodu, kdy je možné hranice kontrolovat nejdéle dva měsíce. Mluvčí rakouských železnic ÖBB Rene Zumtobel dnes agentuře APA potvrdil, že vlaky opět jezdí, ale hned za rakousko-bavorskou hranicí ve Freilassingu německá policie provádí hraniční kontroly.

Noc na pondělí strávila zhruba tisícovka uprchlíků v parkovací garáži salcburského hlavního nádraží. Parkovací dům byl narychlo přeměněn v nouzovou ubytovnu a jeho dočasní obyvatelé by během dneška měli nastoupit do vlaků směřujících do Německa. Podle informací deníku Bild hodlají německé úřady též zahájit kontroly v blízkosti společné hranice s Českem a s Polskem. Má to prý zamezit vyhýbání se hraničním kontrolám na německo-rakouské hranici.

„Masivní opatření“ na sasko-české hranici jsou „kdykoli možná“ také podle informací serveru MOPO24. Ten rovněž hovořil se saským ministrem vnitra Markusem Ulbigem, jenž potvrdil, že mezi německou policií a českými úřady byly zapojeny „horké linky s cílem rychle reagovat na aktuální vývoj“. Zatím je situace na sasko-české hranici mnohem klidnější než na bavorsko-rakouské, ale podle MOPO24 se to může změnit „během několika hodin“.

Bavorský ministr vnitra Joachim Hermann v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Bayrischer Rundfunk řekl, že zesílené kontroly u německo-rakouských hranic budou trvat „nejméně několik týdnů“. „Musíme mít zesílené kontroly, protože jsme v posledních dnech zjistili, že mnozí z těch, kteří přicházejí, nejsou skutečnými uprchlíky,“ vysvětlil opatření bavorský politik.

Dočasná opatření

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert zdůraznil, že dočasná opatření na hranicích neznamenají úplné uzavření hranic. Vláda však doufá, že příchod uprchlíků nyní bude spořádanější. V neděli Hermann řekl, že pokud tok migrantů zareaguje „úhybným pohybem“ a vydá se do Německa jinudy, je možné obnovení kontrol i na dalších hranicích, vysvětlil Herrmann.

Hermann zdůraznil, že Bavorsko, a zvláště Mnichov, už jsou na pokraji přijímacích kapacit, neboť v posledních dvou týdnech sem přišlo 63 tisíc uprchlíků. Hermann a německý ministr dopravy se společně vyslovili pro to, aby uprchlíci v budoucnu nebyli uprchlíci vypravováni do Německa z Rakouska běžnými vlaky, ale zvláštními soupravami. Obnovení hraničních kontrol má dopady také na silniční dopravu. Na dálnici A1 u hraničního přechodu Walserberg se vytvořila kolona, která sahala až k blízkosti Salcburku. Také na A8 před hranicí s Bavorskem vytvořila zhruba jedenáctikilometrová kolona.

Německo se s migračními vlnami potýká od konce války
KONEC VÁLKY

Na evakuaci a útěk Němců před postupující frontou navázal po skončení války odsun německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska, o kterém bylo rozhodnuto na konferenci v Postupimi. Podle odhadů se odsun týkal asi 12 milionů Němců. Z poválečného Československa byly v letech 1945 až 1947 odsunuty asi tři miliony Němců. Na počet obětí odsunu neexistuje jednotný názor. Agentura AFP udává celkový počet obětí mezi 400 tisíc a dvěma miliony, počet obětí odsunu z Československa se pohybuje kolem 20 tisíc. Podle údajů Sudetoněmecké rady z 80. let ale přišlo o život 250 tisíc Němců.
GASTARBETŘI

Kořeny fenoménu tzv. gastarbeiterů leží v období na přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy západoněmecká ekonomika zahájila éru takzvaného hospodářského zázraku. Nečekaným důsledkem rychlého ekonomického růstu se zanedlouho stal nedostatek pracovních sil, který byl ještě vyostřen zavedením povinných odvodů do armády. Hlad rozjetého průmyslu po dalších pracovnících byl takový, že jej nedokázal uspokojit ani příliv imigrantů z východního Německa.

Vláda Spolkové republiky Německo proto v prosinci 1955 uzavřela dohodu s Itálií, na jejímž základě do Německa zamířila početná skupina pracovníků z chudých regionů Apeninského poloostrova. Smlouva s Itálií se stala vzorem pro obdobné dohody uzavřené v roce 1960 se Španělskem a Řeckem a v roce 1961 byla podepsána smlouva s Tureckem a poté i s dalšími zeměmi. Naděje na zlepšení životní úrovně přilákala do Německa velké množství lidí. Jubilejního miliontého gastarbeitera uvítaly úřady počátkem září 1964. A krátce předtím, než bylo najímaní cizinců v roce 1973 zastaveno, jich už v Německu bylo přes 2,5 milionu. Nyní žijí v Německu tři až čtyři miliony lidí tureckého původu.
PÁD KOMUNISMU

Po pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu v letech 1990-1991 opustilo bývalé sovětské státy asi 2,5 milionů Němců, kteří se vrátili do země svých předků. Vrchol této migrační vlny nastal v roce 1994, kdy se jich do Německa vrátilo 215 tisíc.

Po pádu berlínské zdi v roce 1989 odešlo asi 750 tisíc obyvatel východního Německa na západ, celkem se odhaduje, že NDR opustilo v letech 1991-2012 na 1,1 milionu lidí.
VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII

Média v zemích bývalé Jugoslávie uvádějí, že dosud největší vlnu uprchlíků přijalo Německo v roce 1992, kdy ve Spolkové republice hledalo azyl kvůli rozpadu bývalé Jugoslávie a následným válkám 438 tisíc lidí z někdejších jugoslávských republik. Během války v Kosovu se Německo ujalo 15 tisíc běženců.
SOUČASNÁ MIGRAČNÍ KRIZE

Německo letos muselo už několikrát přehodnotit odhady týkající se počtu přicházejících uprchlíků. Ještě v červenci vycházelo ministerstvo vnitra z toho, že země přijme kolem 450 tisíc žadatelů o azyl, minulý měsíc číslo stouplo na 800 tisíc a dnes německý vicekancléř Sigmar Gabriel uvedl, že do Německa nejspíš letos přijde až jeden milion uprchlíků. Současný příliv běženců tak výrazně překonává zatím největší poválečnou uprchlickou vlnu, kdy v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii požádalo v Německu o azyl zhruba 440 tisíc lidí.