Německo školí čínské důstojníky. Ochránci lidských práv bijí na poplach

Každý rok přijíždí do Německa okolo 50 zahraničních armádních důstojníků, aby se zúčastnili jedenáctiměsíčního kurzu na hamburské vojenské akademii. Pocházejí z celého světa, například si Cenu generála Scharnhorsta pro nejlepšího účastníka odnesl Brazilec.

Podle týdeníku Der Spiegel se mezi studenty pravidelně objevují i čínští frekventanti. Loni sice akademii vystudoval jen jeden major námořnictva, od roku 1998 jich ale bylo už 48. Do Německa jezdí studovat „úspěšný koncept německé armády“, uvádějí internetové stránky vojenské akademie.

V Německu se proti zvláštnímu partnerství zvedl odpor. „Z našeho pohledu je taková spolupráce pochybná,“ uvedl Kai Müller, šéf Mezinárodní kampaně pro Tibet v Berlíně. Nedemokratický čínský režim totiž stojí právě na podpoře armády, řekl.

Protestuje také strana Zelených. Vojenský expert strany Omid Nouripour vyzval k důkladnému přezkoumání čínské-německé spolupráce. „Spolková armáda by se měla informovat u Japonců, Filipínců či Malajců, co si myslí o tom, že Němci vzdělávají čínské důstojníky, kteří jim předkládají bizarní územní požadavky na území v Jiho- a Východočínském moři,“ myslí si německý sinolog Jörg Rudolph.

Čínská armáda není podřízená vládě či parlamentu, ale přímo komunistické straně. Ta opakovaně hrozí Tchaj-wanu, že pokud formálně vyhlásí svou nezávislost na Pekingu, bude vojensky obsazen. Armáda také pravidelně potlačuje nepokoje v Tibetu a autonomní oblasti Sin-ťiang. Součástí armády je také ozbrojená policie.

Po masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, během kterého armáda potlačila pomocí tanků demokratické hnutí v zemi, přestaly země EU do Číny vyvážet vojenské vybavení. Na předávání vojenských znalostí se ale embargo nevztahuje.