Německo v souvislostech: Zelení touží po vládnutí | E15.cz

Německo v souvislostech: Zelení touží po vládnutí. Unijní priority jim jdou na ruku

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Němečtí Zelení vyrážejí do volebního boje. Ten se sice bude konat za rok v září, ale už o minulém víkendu proběhl předvolební sjezd, na němž se momentálně druhá nejsilnější strana v Německu dohodla na základních tezích programu. Otázku ohledně lídra – kdo z dua Annalena Baerbocková a Robert Habeck bude kandidovat na kancléřský post – nechala strana opět na později.

Na digitálním víkendovém zasedání v Karlsruhe, kterého se přes sítě účastnilo více než osm set delegátů, se Zelení mimo jiné dohodli na tvrdém prosazování klimatické politiky, která by zabrzdila oteplování Země do konce století na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Zelení také prosazují, aby Německo mělo mnohem rychleji stoprocentní objem energie z obnovitelných zdrojů

Dálnice bez limitu, peníze bez práce

Na dalších programových prioritách už tak snadná dohoda nebyla. Delegáti se přeli o to, aby se některé otázky ve spolkové politice podobně jako třeba ve Švýcarsku řešily formou referend. Od těch Zelení ze strachu nakonec ustoupili. „Lidová hlasování lidi spíše rozdělují, než aby je kolem nějaké otázky spojila, což nahrává populismu,“ vysvětlil úkrok od přímé demokracie spolupředseda Habeck. Zelení tedy místo toho budou v některých otázkách prosazovat zřízení „občanských rad“ (Bürgerräte), které by poskytovaly výkonným politikům permanentní občanskou oponenturu.

Digitální stranická konference Zelených také odmítla návrh na omezení rychlosti na německých dálnicích na 130 kilometrů v hodině, což by podle ekologických propočtů snížilo německou klimatickou stopu. Na svobodu neomezené automobilové rychlosti si nedovolí v Německu sáhnout ani Zelení. Naopak trvají na omezení vstupu genetického inženýrství do zemědělství a žádají lepší zabezpečení rodin, což zahrnuje školky a školy zadarmo včetně školního vybavení, kam patří i výpočetní technika.

Zajímavá byla debata o nepodmíněném základním příjmu, který se nyní v Německu experimentálně zkouší. Zelení ho jako koncept do základních volebních dokumentů strany nezahrnuli, ale budou dál sledovat, jak by mohl pomoci k vylepšení sociální situace v zemi.

Také v otázce snížení věku oprávněných voličů nakonec zaujal sjezd nejasnou pozici. Neschválil snížení hranice volebního práva po celém Německu na šestnáct let, pouze zavázal partajní vedení, aby se snažilo o snížení voličského věku, který by vedl k většímu zapojení lidí do politiky.

Nová krev a ambice

„Každá doba má svou barvu“ – zní heslo Zelených, s nímž vyrážejí na zteč Bundestagu. Ta se nyní nezdá tak pravděpodobná jako před koronakrizí, kdy se Zelení v průzkumech preferencí blížili vládní CDU a zdálo se, že mají šanci vyhrát volby. Podle posledního průzkumu z minulého týdne mají 19 procent a perou se o post německé politické dvojky se sociálními demokraty. Těm přitom jakožto vládní straně pomohla od hrozící politické propasti koronakrize. I tak je to oproti minulým volbám skok o deset procentních bodů. Zeleným kromě toho prudce roste počet členů, za poslední rok o 25 tisíc, od roku 2017 je to už čtyřicetitisícový přírůstek. Partaj, která de iure existuje jen čtyřicet let, jich má v Německu už přes sto tisíc.

Zelení, kteří byli již ve vládě Gerharda Schödera (SPD), a to od roku 1998 do předčasných voleb před patnácti lety, by se rádi vrátili k moci a chtěli by ovlivňovat směřování Německa přímo exekutivně. Velmi jim v tom nahrává celoevropská priorita zelených témat. S nimi se ale už dlouho veze i vládní CDU, která si v předvolebních průzkumech dlouhodobě drží stabilních 36 procent hlasů.

Koalice Zelených s konzervativní Křesťansko-demokratickou unií je zatím pravděpodobná méně než vyzkoušená velká koalice CDU/CSU/SPD. Zelení se ale na sjezdu ukázali jako méně radikální, než jak by se mohli leckterým voličům zdát. SPD je dnes více vlevo než Zelení, kteří přece jen míří spíše do středu, kde tradičně vládla Angela Merkelová.

Černo-zelená „koalice změny“ směrem ke Green Dealu je tedy možná. Liberálové, tradiční partneři CDU, se možná do parlamentu ani nedostanou, a o koalici už nebude rozhodovat kancléřka Merkelová. Zelení jsou do budoucna velcí konkurenti, ale pro CDU dnes možná přijatelnější než radikalizující se SPD.

Autor je spolupracovník redakce

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video