„Vyžaduje to čas a ten si také vezmu,“ řekl ve vysílání televizní stanice ZDF prezident, který zákony dostal v pátek k podpisu. „Všechno to šlo velmi, velmi rychle, a to i v Parlamentu,“ dodal s tím, že by upřednostnil, kdyby parlament lépe zvážil podobná dalekosáhlá rozhodnutí.
„Myslím si, že by bylo mnohem lepší, kdyby se sešly parlamentní výbory a naplánovaly odklon od jaderné energie,“ kritizoval Wulff to, že zákon byl projednán uvnitř zvláštních koaličních komisí. Podle něj přinese odchod od jádra řadu problémů. „Je to obrovská mise. Je to kvazi projekt muže na měsíci,“ dodal.
Prezident chce především vyhodnotit, zda v pátek schválená legislativa neodporuje ústavě. To tvrdí někteří provozovatelé jaderných elektráren, podle nichž zasahuje balík zákonů do jejich vlastnických práv. Po státu za vypnutí elektráren požadují miliardová odškodnění. Wullf se také chce soustředit na to, aby byla nová německá energetická politika přijata i v zahraničí.
Wullf, který je dlouholetým členem vládní CDU, odmítl, že by na vládu útočil kvůli tomu, aby demonstroval svou nadstranickou pozici.
Vláda CDU-CSU a liberální FDP o odchodu od jaderné energetiky rozhodla po březnovém zemětřesení a vlně tsunami Japonsku, které zasáhly fukušimskou elektrárnu a způsobily rozsáhlou havárii, jejíž likvidace potrvá podle nejnovějšího prohlášení japonského premiéra desítky let.
V první fázi vypne německá vláda sedm nejstarších atomových elektráren a navíc poruchový reaktor v Krümmelu. Zbývajících devět reaktorů doslouží mezi lety 2015 a 2022. Kabinet kancléřky Merkelové přitom ještě loni schválil prodloužení životnosti jaderných elektráren v průměru od 12 let.
Utlumení jaderné energetiky už nevylučuje ani Francie, tradiční evropská velmoc ve výrobě tohoto druhu elektřiny. Ministr energetiky Eric Besson uvedl, že podíl jádra na celkové výrobě energetiky by se mohl ze současných 74 procent snížit na dvě třetiny.
