Německý soud brzdí vznik fondu ESM

německý ústavní soud

německý ústavní soud Zdroj: ctk

Vznik evropské rozpočtové unie a trvalého záchranného fondu eurozóny (ESM), který měl být zadluženým členům měnové unie k dispozici už od počátku července, se opět odkládá. Smlouvy totiž stále ještě neratifikoval německý prezident Joachim Gauck. Ten smlouvy podepíše až poté, co ústavní soud v Karlsruhe vyslechne připomínky jejich kritiků.

Ústavní soudci tvrdili, že k vyslechnutí námitek budou potřebovat tři týdny, ale teď se mluví o měsících. Vznik rozpočtové unie a fondu ESM už schválil německý spolkový parlament. Fond o velikosti 700 miliard eur má sloužit zemím, jako je Španělsko, k čerpání peněz.

Oponenti smluv, mezi kterými je poslanecký klub opoziční strany Levice či občanský spolek Více demokracie, soud žádají o vydání předběžného opatření, které Gauckovi znemožní připojit pod smlouvy podpis dříve, než soud celý případ kompletně projedná. Na verdikt německého soudu teď musí čekat celá eurozóna.

Ústavní soud „bude rozhodnutí Bundestagu respektovat“, uvedl včera jeho předseda Andreas Vosskuhle. Schvalování ale nebude jednoduché. K řádnému vyslechnutí připomínek kritiků bude možná potřeba až několik měsíců, uvedl pro Spiegel Online jeden z účastníků procesu, který včera začal.

Ministr financí Wolfgang Schäuble, který na jednání zastupuje berlínskou vládu, varoval před vážnými dopady, jež by způsobilo zablokování nebo zpoždění účinnosti ESM a fiskálního paktu.

„Výrazné posunutí fungování ESM, které bylo plánováno na červenec tohoto roku, by mohlo způsobit značnou nejistotu na trzích mimo Německo a značnou ztrátu důvěry ve schopnost eurozóny přijímat důležitá rozhodnutí v náležitém čase,“ prohlásil Schäuble.

Německo by spolu s trvalým záchranným fondem eurozóny mělo zároveň přijmout takzvaný fiskální kompakt, tedy rozpočtový pakt, který vymezí, do jaké míry se mohou jednotlivé země zadlužit.

David Klimeš: Eurozáchranka si postojí na červené

Na vytvoření paktu se dohodlo 25 zemí Evropské unie, které by měly do svých právních řádů zakomponovat přesná pravidla. Proti vytvoření tohoto paktu se postavily pouze Velká Británie a Česká republika.

„Teď musejí rozhodnout občané, jestli si přejí vznik spojených států,“ prohlásil před soudem jeden z odpůrců paktu, pravidelný eurožalobce Karl Schachtschneider.