V USA nyní zažívají paradox, který Evropa dobře zná nejméně posledních deset let: ačkoliv je poměrně vysoká nezaměstnanost (v USA se drží nad 8 procenty), továrny si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Vysokoškoláků je dostatek, ale chybějí mechanici nebo experti na robotiku. Tedy kvalifikovaní specialisté technického zaměření, ne nutně s diplomem. Americe chybí asi 600 tisíc vyškolených pracovníků ve výrobě, všímá si deník Wall Street Journal.
Německé firmy nenechaly nic náhodě: své metody si do USA přivezly s sebou. Příští rok dokončí tříleté vzdělání první generace učňů v továrně Volkswagen ve městě Chattanooga ve státě Tennessee. „Poučili jsme se, že je lepší vychovat si vlastní pracovní sílu než spoléhat se na místní trh práce,“ říká pro WSJ Hans-Herbert Jagla, šéf personálního oddělení Volkswagenu v Chattanooze. VW není jediný – tříleté učňovské programy, na které jsou zvyklé z domova, si v USA rozběhlo nejméně tucet dalších německých firem. Jsou mezi nimi Siemens, BMW nebo Bosch.
Čtěte také:
Nezaměstnanost v USA překvapivě vzrostla
Některé z nich, jako třeba Bosch, už v Americe fungují desítky let a učňovské programy provozují dlouho. Nyní od nich ale začínají „opisovat“ i americké firmy. Jsou mezi nimi například výrobce hliníkových součástek JW Aluminium, výrobce leteckých dílů Eaton Corp. nebo inženýrská firma ITT Corp. Všechny tyto společnosti si v posledních několika letech rozjely učňovské programy navázané na školu Trident Technical College. Na této technické škole přitom zavedl učňovský systém právě německý Bosch.
Zajímá se i americké ministerstvo školství
„Neexistuje firma, se kterou bych o konceptu mluvil a nezaujalo by jí to,“ říká Mitchell Harp, ředitel učňovských programů. Boschův program je tu podle něho vnímán jako „zlatý standard“. „Jde jen o to, jak to zapracovat ve firmě do rozpočtu,“ dodává.
O „německé programy“ v továrně Siemensu v Severní Virginii se zajímají úředníci z ministerstva školství. Také oddělení Bílého domu pro vzdělávání zkoumalo možnosti středoškolského výcviku u německého výrobce motorů, firmy Tognum. Ta se chystá otevřít učňovský program letos na podzim ve svém závodě v Jižní Karolíně.
Práce v továrně je vnímána jako špinavá, všichni chtějí na vysokou
„V USA jsme dospěli k bodu, kdy si myslíme, že jediná věc, o kterou by lidé měli usilovat, je čtyřleté vysokoškolské studium. Práce v továrně je vnímána jako špinavá, nebezpečná a monotónní,“ řekl Tom Duesterberg, ředitel Aspenského institutu pro výrobu a společnost v 21. století. „V Německu si práce v továrně velmi váží,“ dodal.
V Německu se tzv. duálním systémem, kdy učeň tráví polovinu času ve škole a polovinu ve výrobě, připravuje na kariéru dvě třetiny budoucích technických pracovníků. Školy tu spolupracují s firmami a také s řemeslnými cechy, které zajišťují dodržování srovnatelných standardů. Taková spolupráce v USA chybí, poukazuje deník WSJ. Další brzda jsou peníze – firmy mají strach, že si draze vycvičí učně, který pak odejde ke konkurenci. Takový Siemens v programu v Charlotte v USA platí za jednoho učně během tří let asi 165 tisíc dolarů. Systém má ale velké, výše zmíněné výhody. Učni navíc často zůstanou ve firmě, kde se vyučili. A továrna tím získá spolehlivý zdroj pracovníků.
Osmadvacetiletý Brian Burton nastoupil do programu Volkswagenu před rokem. Až v roce 2014 učňovské studium dokončí, dostane nabídku stálého místa v údržbě, které začíná na 22 dolarech za hodinu. Navrch získá technický diplom ze Státní obecní školy v Chattanooga. „Není to vzdělání, které bychom mohli získat někde jinde,“ řekl Burton pro WSJ.
