Neměli jsme důvod korumpovat, říká spolumajitel Penty o slovenské Gorile

Jaroslav Haščák

Jaroslav Haščák Zdroj: profimedia.cz

Spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák, který byl podle údajných materiálů tajné služby zapleten do obří politické korupce na Slovensku v letech 2005 a 2006, nařčení z protiprávního jednání odmítl. V rozhovoru pro některá slovenská média uvedl, že v konspiračním bytě, ze kterého prý pocházejí přepisy odposlechů, byl pouze dvakrát a že se tam s politiky nebo vysokými úředníky nesetkal. Haščák komentoval korupční aféru poprvé od jejího propuknutí koncem minulého roku.

„Pravdivé jsou osoby, pravdivé jsou transakce a pravdivé jsou některé souvislosti. Nepravdivý je kontext. Nekorumpovali jsme žádného politika a ani jinou veřejně činnou osobu. Já ani nikdo z Penty. Neměli jsme důvod korumpovat,“ reagoval Haščák na spis s názvem Gorila, který před Vánocemi někdo zveřejnil na internetu. Spis obsahuje zejména přepisy odposlechů s informacemi o údajném průběhu privatizace a rozdělování úplatků.

Dokumenty poukázaly na to, že Penta výměnou za úplatky získala značný vliv na privatizaci státního majetku nebo na chod některých podniků. Velký úplatek prý dostal například tehdejší ministr hospodářství Jirko Malchárek. Pravost těchto informací dosud potvrzena nebyla. Ministr vnitra Daniel Lipšic nedávno ale uvedl, že alespoň část spisu je postavena na reálném základě. Na svém blogu dokonce popisoval způsob, jak Malchárek mohl „proprat“ úplatky, o kterých se píše ve zveřejněném spisu.

Podle přepisů údajných odposlechů se ve sledovaném bytě v centru slovenské metropole setkával hlavně Haščák s Malchárkem a členkou vedení Fondu národního majetku. „V bytě na Vazovově (ulici) se setkání nekonala. Byl jsem tam těsně po kolaudaci a poté ještě jednou koncem roku 2006,“ řekl Haščák. Tvrdil, že v době několika údajných odposlechů ani nebyl v Bratislavě.

Haščák: Informace jsem měl už před šesti lety

Spolumajitel Penty přiznal, že dílčí informace o spisu Gorila už měl před šesti lety. Policie se korupční aférou v minulosti zabývala, prokuratura ale vyšetřování zastavila. Vyšetřování pak bylo obnoveno poté, co spis unikl loni na internet. Stalo se tak v době příprav politických stran na březnové předčasné volby. Téma politické korupce pak zastínila předvolební kampaň. V reakci na informace ze spisu se v zemi konala série demonstrací, které ale postupně ztratily na síle.

Haščák také obhajoval předběžné opatření, kterým bratislavský soud na jeho návrh zakázal novináři Tomu Nicholsonovi vydat knihu o korupční aféře. „Po poradě s právníkem jsem dospěl k rozhodnutí, že je něco jiného, když se z anonymního zdroje objevují nějaké informace a když relativně respektovaný novinář a investigativní autorita o tom napíše knihu,“ řekl Haščák. Dodal, že o spisu hovořil s Nicholsem už v roce 2008. Novinář se k spisu dostal před několika lety a knihu se rozhodl napsat poté, co média kvůli obavě z možných žalob odmítla zveřejnit jeho články o Gorile.

Haščákovi právníci rovněž zpochybnili dosavadní důkazy při vyšetřování korupční aféry. Bránili se například tím, že soudy nenařídily odposlouchávání Haščáka. Proto přepisy rozhovorů finančníka spolu s případnými nahrávkami nelze použít jako důkaz. Navíc nahrávky odposlechů už prý byly zničeny.