V pondělí selhala severní a posléze východní a severovýchodní síť. Kolaps způsobil problémy všude. Stovky vlaků uvízly na trati, v Dillí se zastavilo metro, nemocnice používaly záložní generátory, pod zemí zůstali uvěznění horníci. Není jasné, co výpadky způsobilo, podle ministerstva energetiky některé státy odebírají moc proudu. Přetížení zhoršuje slabá monzunová sezona, která snížila výkonnost větrných a vodních elektráren. Zemědělci navíc k zavlažování používají elektrické pumpy.
Výpadky jsou dost časté a vedou k pouličním protestům. Selhání celých sítí je ale vzácné. Po posledních událostech proto rostou obavy, že jejich nestabilita zbrzdí hospodářský rozmach. Centrální banka včera revidovala odhad růstu HDP z 7,3 procenta na 6,5 procenta „Energie je jako krev v žilách. Právě tak zásadní je pro ekonomický růst,“ řekl BBC Rádživ Kumar z Federace indických obchodních komor.
Indie získává zhruba dvě třetiny elektřiny z neobnovitelných zdrojů. Mezi obnovitelnými vedou vodní elektrárny. „Dáte-li dohromady plány osmé, deváté a desáté pětiletky a porovnáte-li je s 11. pětiletkou, udělali jsme za posledních pět let víc než za předchozích patnáct,“ brání rozvoj kapacit ministr energetiky Sušílkumár Šinde.
Jenže analytici poukazují na to, že stále zaostává za poptávkou, navíc není kvůli nedostatku uhlí využívána zcela. Odhadují, že poptávku se daří uspokojovat z 90 procent. Experti také podotýkají, že konzumenty nepoškozuje jen nedostatečná kvantita, ale i kvalita – kolísavost napětí.
Strach z výpadků vede byznysmeny k instalaci vlastních, většinou dieselových generátorů, což znamená prvotní vysoké náklady a drahý provoz. „Elektřina produkovaná těmito jednotkami je téměř o sto procent dražší než dodávka ze sítí,“ stěžuje si Kumar.