Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil hluboký nesouhlas se čtvrtečním předběžným ujednáním o íránském jaderném programu. Má být základem konečné dohody, která „ohrozí přežití Izraele“. Netanjahu to podle agentury AP prohlásil během telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou.
Konečná dohoda světových mocností s Íránem by měla být připravena do konce června. Jejím cílem je rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Výměnou za ústupky budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí.
Izraelský premiér uvedl, že tato dohoda oficiálně povolí íránský jaderný program a posílí íránskou „agresi a teror“. Svět zároveň vybídl k většímu tlaku na Írán, dokud nebude dosaženo lepšího ujednání.
Obama Netanjahuovi sdělil, že rámcová dohoda světových mocností a Íránu představuje výrazný posun k trvalému řešení, které Írán odstřihne od všech cest k jaderné zbrani, stojí v prohlášení Bílého domu.
Posun v jaderných jednáních zároveň netlumí obavy týkající se „íránské podpory terorismu a výhrůžek Izraeli“, uvedl také Bílý dům.
| Sporným bodem vyjednávání je obohacování uranu |
|---|
| Přehled základních údajů o íránském jaderném programu (světové mocnosti dnes dosáhly s Íránem rámcového ujednání, na jehož základě by měla být do konce června konečná dohoda o jeho jaderném programu): |
| Íránský jaderný program má své počátky v 70. letech 20. století v éře šáha Mohammada Rezy Pahlavího, tehdy se počítalo s výstavbou 20 jaderných reaktorů. Výstavba dvou z nich byla zahájena v Búšehru v roce 1974 nebo 1977, islámská revoluce v roce 1979 jaderné aktivity zprvu zastavila. Výstavba byla obnovena v roce 1982, v letech 1984-1987 za íránsko-irácké války z 80 procent hotové reaktory zničilo šestinásobné bombardování iráckým letectvem. |
| V září 2003 odhalily inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran, což je klíčový proces pro výrobu jaderné zbraně. Írán v 80. a 90. letech získával tajně informace o technologiích od pákistánského vědce Abdul Kádira Chána. |
| Írán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), který umožňuje kontroly jaderných zařízení mezinárodními odborníky. V srpnu 2005 však Írán odmítl návrh EU, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU, a oznámil obnovení jaderných aktivit. Jednání s EU znovu začala v prosinci 2005, v lednu 2006 ale Írán opět obnovil proces vedoucí k obohacování uranu s tím, že podle NPT má právo pod kontrolou MAAE obohacovat uran pro mírové účely. |
| Írán zpočátku obohacoval uran na 3,5 procenta, v dubnu 2009 zvýšil obohacování v jaderné elektrárně v Natanzu na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent. |
| Rada bezpečnosti OSN na Írán uvalila sankce ve čtyřech kolech mezi lety 2006 a 2010. Kromě toho ale ještě vlastní ekonomická opatření nařídily USA a po nich také Evropská unie. |
| S Íránem dlouhodobě jedná šest mocností (USA, Francie, Británie, Rusko, Čína a Německo). Na podzim 2013 se podařilo zástupcům šesti velmocí přimět Teherán k částečným ústupkům v oblasti jaderného programu, dohoda například umožnila provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu. K jejich úplnému zrušení je však potřeba trvalá dohoda o omezení programu. Nepočítá se však s okamžitým zrušením sankcí, ale s postupným uvolňováním restrikcí po dobu asi dvou let, přičemž například Francie je zcela proti rušení. |
| V březnu letošního roku vydala prohlášení k íránskému jadernému programu MAAE, jejíž vyšetřování probíhá nezávisle na jednáních šesti mocností s Teheránem. Nedosáhla prý příliš velkého pokroku v pátrání po stopách možného zneužití íránského jaderného programu k vojenských účelům, íránské úřady nicméně se zástupci MAAE údajně spolupracují. V důvěrné zprávě MAAE se mimo jiné uvádí, že Írán v současnosti neobohacuje uran nad hraniční pětiprocentní limit a že ve svých zařízeních na obohacování nevyvíjí žádnou další činnost. |
| Klíčovým tématem jednání se stala otázka, v jakém rozsahu může Írán obohacovat uran. Teherán nyní disponuje zhruba 19 tisíc centrifugami k získávání obohaceného uranu. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď jen usilují o jeho snížení. Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly jaderných zařízení a sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny hospodářské sankce vůči Íránu. |
