Neústupný Macron. Navzdory žlutým vestám pokračuje v reformách

Demonstrace Žlutých vest ve Francii

Demonstrace Žlutých vest ve Francii Zdroj: ČTK

Francouzský prezident Emmanuel Macron během tiskové konference konané 25. dubna 2019.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Bruselu.
Emmanuel Macron
Demonstrace Žlutých vest ve Francii
Demonstrace Žlutých vest ve Francii
6
Fotogalerie

„Budu i nadále prosazovat svůj program, tlaku ulice neustoupím“ – tak lze ve stručnosti shrnout očekávané čtvrteční vystoupení francouzského prezidenta. Emmanuel Macron nebude měnit svoji politiku ani kvůli propadu v žebříčku popularity, ani kvůli přetrvávajícím protestům hnutí žlutých vest. Nabízí ústupky, ale ne zásadní obrat.

Prvomájové oslavy můžou být ve Francii pořádně horké. Vyrazí na ně i stoupenci hnutí žlutých vest, kteří budou mít k nespokojenosti ještě o důvod víc – prezident Emmanuel Macron jim totiž dal definitivně najevo, že jim nevyhoví.

Když jsem v prosinci mluvil s desítkami demonstrantů v pařížských ulicích, hovor se obvykle stočil k dvěma hlavním požadavkům: opětovnému zavedení milionářské daně a uzákonění referenda z občanské iniciativy. Po tříměsíční Velké národní debatě – kterou ale žluté vesty bojkotovaly – je jasné, že se ústupků v těchto otázkách nedočkají.

Macron na své vůbec první tiskové konferenci podobného formátu vyloučil i další z přání, které se často objevovalo i během výše zmíněné debaty, a to uznání prázdného hlasovacího lístku. Navzdory předchozím prohlášením prezident ani nezmínil možný návrat k 90kilometrové rychlosti na silnicích, navzdory tomu, že snížení rychlosti obyvatelé francouzského venkova považují za další šikanu ze strany státu, který jim takto jen prodlouží každodenní dojíždění do práce.

Rozhazuje jen drobky chleba

„Neposlouchal, co se na ulici říká už pět měsíců,“ postěžoval si jeden z mluvčích žlutých vest, Maxime Nicolle známý pod přezdívkou Fly Rider. To, co Macron lidem nabídl, jsou podle něj jen „drobky chleba“. K podobnému závěru došla i část opozice, zvláště té levicové, která s hnutím žlutých vest sympatizovala.

Macron sice během dlouho očekávaného vystoupení připustil některé chyby, zejména pocit daňové nespravedlnosti, jenž ve Francii panuje. Ze svého programu ale uhýbat nehodlá. O žlutých vestách se zmínil i v souvislosti s antisemitismem a homofobií – chytře tak využil antisemitské urážky, kterým byl během demonstrace v Paříži před časem vystaven filozof Alain Finkielkraut.

Nájemce Elysejského paláce hodlá dál prosazovat svůj program, ostatně některé ze závěrů debaty, jako je snížení počtu zákonodárců nebo změna volebního systému k větší proporcionalitě, už v něm figurovaly v roce 2017. „Všechno zastavit by nebyla dobrá cesta,“ zdůraznil.

Křiku ulice neustoupím, vzkázal mezi řádky demonstrantům. Na dotaz, jak vnímá strmý pád své popularity, odpověděl lakonicky: nynější vůdce některého z demokratických států být populární prý prostě nemůže. Tlaku odborů a stávkám ustupovali už jeho předchůdci – výsledkem byly neuskutečněné reformy a rostoucí zadlužení.

Článek v celém znění čtěte na serveru info.cz.