Čtvrteční manifestace, která se konala u příležitosti regionálního svátku La Diada, byla zároveň organizačním oříškem. Na 550 tisíc lidí, z nichž mnohé přivezly autobusy, se k dnešnímu poledni přihlásilo do akce, jejímž cílem bylo utvoření žlutých a rudých zástupů odkazujících na pruhy katalánské vlajky, senyery. Účastníci se tak museli zařadit do přiděleného sektoru.
Barcelonská radnice, ovládaná nacionalistickou katalánskou koalicí, odhadla celkový počet účastníků manifestace na 1,8 milionu. Madrid odhaduje účast na 470 tisíc až 520 tisíc lidí. Lidská mozaika podle španělského listu El País zaplavila hlavní barcelonské třídy Gran Vía a Avenida Diagonal v délce 11 kilometrů. Akce tak aspiruje na nejpočetnější manifestaci v dějinách katalánského hnutí za nezávislost.
Barcelona, demonstrace Katalánců za možnost hlasovat o nezávislosti | demonstrace Katalánců za možnost hlasovat o nezávislosti
Mnozí demonstranti v tričkách s katalánským nápisem „Ara es l'hora“ (Teď je ten správný čas) skandovali „Independència!“ (Nezávislost). „Chceme rozhodnout o své budoucnosti. Nechápeme, proč je to neustále odmítáno. Vzhlížíme ke Skotsku,“ citovala agentura Reuters 50letého demonstranta Victora Panyellu.
Katalánská vláda plánuje navzdory nesouhlasu centrální španělské vlády na 9. listopadu referendum o samostatnosti regionu, v němž žije na 7,6 milionu lidí. Povzbuzena je i tím, že přesně za týden se podobné hlasování uskuteční ve Skotsku. Podle průzkumů si referendum přeje 80 procent Katalánců, pro úplnou nezávislost je jich kolem 45 procent.
Barcelona, demonstrace Katalánců za možnost hlasovat o nezávislosti | demonstrace Katalánců za možnost hlasovat o nezávislosti
„To, co se tu dnes odehrává, není zpochybnění státu, je to volání velké části katalánské společnosti,“ řekl novinářům předseda katalánské vlády Artur Mas a vyzval španělskou vládu, aby ukázala vstřícnost vůči náladě v katalánských ulicích.
Katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem i kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, již letos označil za nezákonný ústavní soud a postavil se proti němu i španělský parlament.
Chystané referendum rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie, což by mohlo oslabit katalánskou touhu po nezávislosti. Dvě třetiny Španělů údajně takový kompromis výměnou za udržení Katalánska pod španělskou korunou podporují.