Za nigerijské podvodníky jsou označováni pachatelé, kteří z lidí po celém světě lákají pod záminkou výhodných investic peníze. Důvěřivé oběti mohou přijít i o celý svůj majetek. A nigerijská policie v podobných věcech většinou odmítá spolupracovat.
Marcaníkův případ se ale od jiných podobných kauz odlišuje, a to hned ze dvou důvodů. Jednak se údajný podvod stal v Ghaně, kde šestice Nigerijců žije, a také Čech přiletěl nakoupit zlato osobně. Obvykle Nigerijci operují po internetu. Jinak si ale skupina na Marcaníkovi vyzkoušela všechny osvědčené triky – falešnou identitu, padělané dokumenty a stupňování finančních požadavků.
Proces s nigerijským gangem začal u obvodního soudu v Akkře již během srpna. Všech šest jeho členů tehdy prohlásilo, že jsou nevinní, senát je přesto poslal do vazby. Čtyři z Nigerijců byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat zločin a dva z padělání dokladů.
Další pokračování soudu je však dle informací českého velvyslanectví v Akkře nejisté. „Ghanská justice si vyžádala osobní přítomnost poškozeného u dalšího líčení. Jednání bylo tedy prozatím odročeno,“ sdělil serveru E15.cz tajemník ambasády Robert Kopecký. Získat vyjádření samotného Jiřího Marcaníka se bohužel nepodařilo. Barvitou kauzu nicméně podrobně popsala ghanská média.
Gang se obohatil o desítky tisíc dolarů
Šestice šla za svým cílem, tedy vytáhnout z Marcaníka co nejvíc peněz, hned po jeho příletu do Ghany, kdy mu sdělila, že zlato bohužel zabavila policie. Podle žalobce pak Nigerijci po Čechovi chtěli dva tisíce dolarů na úplatek policii a dalších 3100 dolarů kvůli zdržení zásilky.
Během dalších dnů se pak Nigerijci s Marcaníkem pod různými záminkami scházeli a požadovali další peníze na vyrovnání obchodu. „Obvinění podvodem připravili poškozeného o 11 500 a 30 000 dolarů,“ vysvětlil policejní inspektor Abraham Annor v průběhu soudního líčení.
Čech ale nakonec pojal podezření a obrátil se na policii, která skupinu ve spolupráci s ním zatkla. Při následných prohlídkách bytů Nigerijců detektivové našli množství telefonních SIM karet a falešných dokumentů sloužících pro podvádění obětí.
Falešný advokát s propustkou OSN
Nigerijci získali Marcaníkovu důvěru klasickým trikem – oháněli se falešnými vládními dokumenty. Jeden z nich, Alex Owheri, podle vyšetřovatele Annora vystupoval jako právník Kotey Ashie a prokazoval se padělaným dokladem o členství v ghanské advokátní komoře a potvrzením o úhradě daní.
Pro zvýšení své důvěryhodnosti Owheri využíval i další falešné úřední materiály – tiskopis s vytlačeným znakem prezidenta, příjmový doklad ministerstva zahraničí nebo propustku bezpečnostních sil OSN.
Způsob provedení výše zmíněného podvodu odpovídá schématům, které popisuje například server Hoax.cz. Podle jeho informací nigerijští podvodníci vytvářejí třeba profesionální webové stránky neexistujících firem a bank, přičemž oběti pak dostávají podvržené dokumenty a certifikáty. „Z dosavadních zkušeností lze konstatovat, že téměř neexistuje šance, aby poškozená osoba získala zpět své peníze,“ konstatuje portál.
| Za mřížemi nekončí Nigerijci, ale jejich důvěřivé oběti |
|---|
| Patrně nejznámější českou obětí nigerijských podvodníků se stal mělnický lékař Jiří Pasovský, který ve zdánlivě výhodných investicích do ropného průmyslu utopil v 90. letech miliony korun. Stejně jako v případě Marcaníka se nabídka tvářila seriózně, měla být zaštítěná vládními zárukami. Lékař věřil, že obchoduje s nigerijskou ropnou společností, což však nebyla pravda. Nakonec přišel o celý majetek a ještě se zadlužil. Spravedlnosti se však nedomohl a z frustrace zastřelil v Praze před deseti lety nigerijského konzula. Vzápětí vypukla právní bitva o osud tehdy 72letého Pasovského. Žalobce nejprve trestní stíhání zastavil a doporučil pobyt na psychiatrii. Soud lékaře ale poslal na osm let za mříže. Odvolací senát trest o tři roky snížil. |
| Nigerijským podvodníkům naletěl i někdejší jednatel zemědělské společnosti Bor v Bezděkově nad Metují Josef Lelek. Kvůli příslibu výhodného obchodu od člověka vystupujícím pod jménem Top Owen poslal v letech 1998 až 2003 na neznámé účty v Nigérii deset milionů korun. Šest milionů vyvedl z firmy Bor a zbytek si pod jejím jménem vypůjčil od soukromníků. Ani on se jakéhokoli odškodnění samozřejmě nedočkal. Naopak jej náchodský soud poslal na 3,5 roku do vězení. |
| Až úsměvně působí nešťastný příběh britského pošťáka Shane Symingtona, který Nigerijcům naletěl hned dvakrát, a přišel při tom o své dědictví ve výši 130 tisíc liber. Podvodníci se v jeho případě vydávali za africkou ženu, která prosila o pomoc pro nemocnou matku. Symington peníze poslal, ale údajná nemocná žena mu za ně ani nepoděkovala. Naštěstí ho e-mailem kontaktovala americká FBI, která mu vysvětlila, že byl podveden a slíbila, že peníze od Nigerijců dostane zpět. Její agenti jen potřebovali uhradit cestu do Afriky, což Symington udělal. Nakonec se ale z FBI vyklubal další fígl zřejmě stejné nigerijské party. |
| Před čtyřmi lety se objevila zpráva, že nigerijští podvodníci mají nový trik. Na internetu inzerují levné notebooky a mobily za polovinu obvyklé ceny, přičemž z řady lidí v Česku již na takovou nabídku vylákali až desítky tisíc korun. Žádnou elektroniku nedostali. Nigerijci trvaji na platbě předem přes Western Union |
