Zamítavý výsledek - při dostatečně vysoké účasti - by mohli nizozemští euroskeptici a jejich kolegové z dalších evropských zemí vykládat především jako jasný výraz rostoucích pochyb evropské veřejnosti o současném směřování celé Evropské unie.
Kontinentální krize
Vědomy si toho jsou i unijní špičky. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker varoval, že nizozemské odmítnutí dohody by mohlo vést ke „kontinentální krizi“ a destabilizaci. Obavy dává najevo i Kyjev. Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, aby se jeho země, toužící se vymanit ze sféry ruského vlivu, nestala rukojmím „interní debaty v Nizozemsku o budoucnosti Evropské unie“.
Aby se výsledkem musela vláda zabývat, je třeba nejméně třicetiprocentní účast. Hlasování má jen poradní charakter, je však zřejmé, že nizozemská politická scéna jej ignorovat nemůže, i kvůli parlamentním volbám v příštím roce.
Přitakání Putinovi
Při rozhodování voličů bude zřejmě spíš než detaily dohody s Kyjevem hrát roli celková atmosféra v Evropské unii, která má trvalé potíže zvládat například migrační krizi. Na druhé straně pozorovatelé připomínají, že odmítnutí sbližování s Ukrajinou by mohlo být vnímáno jako přitakání konfrontační politice Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina.
Nizozemci hlasují v době, kdy je jejich stát předsednickou zemí EU. Dnešek se tak považuje i za jeden z klíčových momentů pro nizozemské předsednictví a vládu premiéra Marka Rutteho.
