Nizozemci půjdou o složení parlamentu hlasovat za 14 dní kvůli dubnovému pádu vlády. Zemi hrozí volební pat a další vleklé jednání o sestavení koalice. Průzkumy připisují liberálům zhruba stejný počet křesel jako socialistům, kteří se v Nizozemsku řadí poměrně hodně doleva.
Premiérova strana se ve spolupráci s křesťanskými demokraty pokouší dostat rozpočtový deficit pod unií požadovaný limit tří procent hrubého domácího produktu už příští rok. „Nizozemsko je obchodní zemí a to je také důvodem, proč v Evropě bojujeme o silný trh a silnou měnu – kvůli nizozemským pracovním místům, kvůli nizozemským zájmům,” přesvědčuje voliče Rutte.
Socialisté naopak odmítají škrty a chtějí odklad zkrocení rozpočtového schodku. Jejich lídr Emile Roemer rovnou vzkázal Bruselu, že pokud se stane premiérem, zaplatí Nizozemsko pokutu za nedodržení stropu jedině přes jeho mrtvolu.
Z průzkumu ústavu pro výzkum veřejného mínění Maurice de Honda vyplývá, že má v tomto směru poměrně silnou podporu. Téměř polovina tázaných si myslí, že nizozemská ekonomika by utrpěla příliš, kdyby se mělo rozpočtovému cíli dostát.
David Klimeš: Laciná, ale zajímavá agitka Geerta Wilderse
Podle jiného šetření Nizozemcům celkově poklesla chuť ke členství v Evropské unii. „Je mi opravdu špatně z této vlády, které naše daně posílá zkorumpovaným Řekům,“ postěžoval si Reuters vlastník malého obchodu v Amsterodamu.
Ani Rutte však není nakloněný dalším výdajům na zadlužené země v čele s Řeckem. „Pomohli jsme jim dvakrát. Musí dodržet dohody a ukázat, že chtějí zůstat v eurozóně. Ani další cent,“ prohlásil.
Wildersovi, který se zřejmě zalekl odlivu hlasů od krajní pravici ke krajní levici nezbývá než se vyhranit zcela protiunijně. Konkurenta Roemera v rámci toho označil za největšího nizozemského eurofila.
