Nizozemsko zahájí policejní kontroly na svých hranicích v reakci na příliv uprchlíků do Evropské unie. Následuje tak Německo a státy střední Evropy. "Zvýšíme mobilní kontroly v pohraničních oblastech," oznámila podle agentury Reuters mluvčí nizozemského ministerstva spravelnosti Yvonne Wiggersová. Opatření se zavádí s okamžitou platností.
Překvapivé rozhodnutí Německa obnovit v neděli hraniční kontroly, tedy kontroly uvnitř takzvaného schengenského prostoru volného pohybu osob, mělo podle Reuters dominový efekt. Přimělo sousední státy „uzavřít své hranice“, zatímco se tisíce uprchlíků tlačí do severních a západních částí starého kontinentu.
Nizozemská přijímací střediska se zaplňují s obrovskou rychlostí a očekává se, že jejich kapacita bude zcela využita ještě v tomto měsíci. Asi tři tisíce žadatelů o azyl vstoupilo na nizozemské území jen v minulém týdnu; bylo to dvakrát více než v předchozím týdnu, uvedla nizozemská imigrační služba.
V připravovaném systému kvót pro přijímání uprchlíků ve většině EU, který navrhuje Evropská komise, by Nizozemsko mělo přijmout devět tisíc žadatelů o azyl, převážně z Blízkého východu a ze severní Afriky.
| Součástí schengenského prostoru je nyní 26 zemí |
|---|
| - První schengenskou dohodu podepsaly Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko 14. června 1985 v lucemburském Schengenu. Tamtéž k ní byla podepsána 19. června 1990 prováděcí úmluva. Obě dohody vstoupily v platnost 26. března 1995. První schengenská dohoda byla velmi obecná, země se v ní pouze zavázaly zpracovat akční plán pro postupné rušení kontrol na hranicích, což se jim ale do určeného data 1. ledna 1990 nepodařilo, takže platnost byla několikrát odložena. |
| - Druhá schengenská dohoda (prováděcí úmluva) zakotvila spolupráci v oblasti justice a vnitra, policejní spolupráci, právní pomoc ve věcech trestních či ustanovení o vybudování Schengenského informačního systému (SIS) - společná databáze milionů údajů, například o osobách se zakázaným vstupem, hledaných osobách, ukradených autech a dalších předmětech. |
| - Od května 1999, kdy začala platit amsterodamská smlouva, jsou schengenské dohody součástí unijní legislativy, takže nová země EU vstupem do unie přistupuje i k schengenským dohodám. Tyto ale nemusí, nebo nemůže začít uplatňovat okamžitě. |
| - Dvě schengenské dohody upravují prostor bez vnitřních hranic, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. Společné státní hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení (například národních parků či chráněných krajinných oblastí). |
| - Absenci hraničních kontrol nahrazuje úzká spolupráce v oblasti vnitra a justice, včetně konzulárních a vízových záležitostí. Například v prostoru platí jednotné schengenské vízum čili vízum vydané jedním členským státem je platné i v ostatních zemích schengenského prostoru. |
| - V případě ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu je možné dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy. Společným zájmem členských zemí schengenského prostoru je pak ochrana jeho vnějších hranic. Tyto hranice mohou být překračovány pouze na hraničních přechodech v jejich provozní době a osoby, které je překračují, podléhají kontrole. Koordinací a kontrolou ostrahy vnějších hranic se od roku 2005 zabývá Agentura pro správu vnějších hranic (FRONTEX), jež má sídlo ve Varšavě. |
| - Schengenský prostor v současnosti obývá téměř 420 milionů lidí na 4,312 milionu kilometrech čtverečních. Jeho hranice tvoří asi 42 670 kilometrů moře a 7720 kilometrů souše. |
| - V současné době schengenské dohody plně uplatňuje celkem 26 zemí - 22 států EU, dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Velká Británie a Irsko se podílejí částečně (mimo jiné na SIS), dále ale provádějí kontroly na hranicích. De facto jsou součástí prostoru i Monako, San Marino a Vatikán, na jejichž hranicích se kontroly neprovádějí. Do schengenského prostoru zatím nevstoupily zbývající čtyři členské země EU - Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. |
| - ČR vstoupila do tohoto prostoru bez vnitřních hranic spolu s Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Slovenskem, Slovinskem a Polskem 21. prosince 2007, kdy byly pro ně otevřeny pozemní a námořní hranice; 30. března 2008 odpadly pro tyto země v rámci schengenského prostoru i kontroly na letištích. |
