Hlavní korporátní daň klesne z 28 na 27 procent, místní firmy by díky tomu měly ročně ušetřit 2,4 miliardy norských korun (osm miliard korun). O dalších 500 milionů korun přijde státní rozpočet kvůli sníženému výběru daní od živnostníků. Nová pravidla by měla platit od roku 2014.
Norsko snižováním firemní daně následuje příklad sousedních států. Švédsko nedávno snížilo firemní daň na 22 procent, Dánsko daň snižuje postupně a na stejnou úroveň se chce dostat v roce 2016. Finsko plánuje snížení na 20 procent.
Ropný průmysl drží nezaměstnanost v Norsku na nízké úrovni, plní také státní rozpočet a pomáhá zvyšovat průměrné příjmy obyvatel. Dalším odvětvím se už tak dobře nedaří. „Podniky, které nemohou zvyšovat ceny, protože závisejí na mezinárodních trzích, se dostávají pod tlak vysokých nákladů a slabé poptávky,“ uvedl Stoltenberg.
Aby vláda vykompenzovala nižší příjmy z korporátních daní, navrhuje zvýšit zvláštní daň pro ropný sektor z 50 na 51 procent. Změní se i financování ropných projektů. Podle Stoltenberga překročilo 24 vládou podporovaných staveb původně plánované náklady o 49 miliard norských korun. V budoucnu by si většinu investic mely hradit samy těžařské společnosti, zmenší se i díl investic, které si bodu moci odečíst z daní jako náklady.
Norská asociace těžařů ropy a zemního plynu se obává, že změna, která by měla státu přinést necelé tři miliardy norských korun ročně, podkopá důvěru investorů. Podle mluvčího sdružení Erlinga Kvadsheima může zvýšení daně postihnout především projekty s nákladnou stavbou, uvedl deník The Wall Street Journal.
Další zvýšení daní se zaměří na velké korporace. Vláda chce znevýhodnit interní půjčování uvnitř nadnárodních korporací, které podle ní slouží k přesunu zisku do daňových rájů. Více zaplatí i Norové vlastnící více než jeden dům či byt. Obě opatření by měla přinést další 3,5 miliardy norských korun ročně.
