Nová studená válka? Americko-ruské vztahy zamrzají

Vladimir Putin, Barack Obama

Vladimir Putin, Barack Obama Zdroj: profimedia.cz

Jsou to mé poslední volby, po nich budu moci být pružnější, sliboval americký prezident Barack Obama loni na jaře svému tehdejšímu ruskému protějšku Dmitriji Medveděvovi. Důvěrný rozhovor unikl ven a šéf Bílého domu měl průšvih u republikánských rivalů a zastánců tvrdé linie vůči Moskvě. Jestřábové proto musí být zaskočeni, jak napjaté americko-ruské vztahy krátce po Obamově inauguraci ve skutečnosti jsou.

Zdá se, že Washington v poslední době s Moskvou soutěží o to, jak druhou stranu více podráždit. Posledním krokem je ruské vypovězení smlouvy o policejní spolupráci a drogové kontrole. Země díky ní od Američanů dostávala finanční pomoc. „Rusko reformuje svůj vztah s USA. Tohle je třetí smlouva zrušená během půl roku. Říkáme na shledanou závislosti na velmoci číslo jedna,“ chlubil se na Twitteru šéf zahraničního výboru Státní dumy Alexej Puškov.

Nenaplněné naděje

Když Obamovi začalo první funkční období, snažil se vzájemné vztahy pošramocené érou George Bushe zlepšit. Státy se dohodly na nové smlouvě START, Moskva byla otevřená ke spolupráci s NATO v oblasti protiraketové obrany. Naděje se ale nenaplnily, začaly přibývat další třecí plochy, z nichž je nejvážnější Sýrie. Rusko si nepřeje, aby se z arabské země v tradiční sféře jeho vlivu stala druhá Libye.

Olej do ohně nedávno přilila ministryně zahraničí Hillary Clintonová, když odsoudila ruské aktivity v prostoru někdejšího SSSR. „Je tam pokus resovětizovat region pod rouškou regionální integrace. Nenechte se zmást. Víme, jaký je cíl, a snažíme se najít účinné způsoby, jak to zpomalit nebo tomu zabránit,“ uvedla.

Kdo je demokrat

Ruský prezident Vladimir Putin zase dává upřímně najevo, jak ho popuzují americké snahy o „demokratizaci“ jeho země. „Abú Ghrajb, Guantánamo – lidé jsou tam léta drženi ve vězení bez soudů, chodí dokola v okovech jako ve středověku. Legalizovali mučení ve vlastní zemi. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby zde bylo něco vzdáleně podobného? Byli bychom snědeni zaživa,“ poznamenal poté, co Spojené státy přijaly takzvaný Magnitského zákon, který uvaluje sankce za porušování lidských práv v Rusku.

Šéf Kremlu má ale i další důvody k antiamerické rétorice. Je si dobře vědom toho, že mu doma přináší popularitu, kterou po kritizovaných volbách znovu potřebuje získat. Dobře na ni slyší i ruská média, která píšou o „Washingtonu na válečné stezce“ a „nové studené válce“.

Sporné kroky

• Magnitského zákon

Prezident Barack Obama přes ruské protesty v půlce prosince podepsal zákon, který uvaluje sankce na justiční činitele a politiky podílející se v Rusku na potlačování lidských práv. Lidé ze seznamu se nepodívají do USA.

• Adopce dětí

Vladimir Putin koncem roku v odvetě podepsal zákon zakazující Američanům adopci ruských dětí. Stop neziskovkám Neziskové organizace, jež se angažují v politice a jsou financovány z USA, nesmějí na základě stejné legislativy v Rusku vyvíjet činnost.

• Židovský majetek

Moskvu v polovině ledna rozezlil verdikt amerického soudu, který Rusku stanovil pokutu 50 tisíc dolarů denně, dokud nevydá americké židovské organizaci sbírku historických knih a dokumentů z pozůstalosti rabína Menachema Mendela Schneersona, zabavenou během bolševické revoluce a později.

• Vízum pro kontraadmirála

Rusko nedávno neudělilo vízum bývalému veliteli věznice na základně Guantánamo kontradmirálu Jeffreymu Harbesonovi.

Slibotechna Putin

Radek Palata: Obama a Kennedyho smutek