„Když jsem poprvé slyšela němčinu, pomyslel jsem si: ‘Můj bože, to je příšerné,‘“ říká Elena Casillas, jedna z tuctu mediků, kterým soukromá německá nemocnice zaplatila lekce němčiny s příslibem zaměstnání po úspěšném absolvování. Aktivita této nemocnice je součástí kampaně lákající do Německa odborníky v oborech s nedostatkem pracovníků. Podle Spolkové banky dokáže Německo každý rok využít až 200 tisíc nových zahraničních pracovníků.
Také díky kampani zájem Španělů roste. V roce 2011 stoupl počet nově příchozích španělských pracovníků o polovinu. Celková čísla jsou ale stále nízká. Loni do Německa za prací odešlo mezi 16 a 21 tisíci Španělů. Pro srovnání – stejným směrem se loni vydalo sto tisíc Poláků. „Když vezmeme v úvahu hospodářskou situaci, mohli bychom očekávat větší odliv,“ uvedl expert na migraci OECD Thomas Liebig.
Čtěte také:
Španělsko potvrdilo propad HDP - je v recesi
Další hrozivé číslo ze Španělska: práci nemá čtvrtina lidí
Přestože jedním ze základních kamenů Evropské unie je možnost volného pohybu pracovních sil, Evropané sami ji příliš nevyužívají. Oproti Američanům se Evropané za prací do jiného regionu či státu stěhují o polovinu méně, vyplývá z údajů EU. Jen čtyři procenta z evropských zaměstnanců odešly za prací do jiné země EU. Ochota Španělů je v tomto ohledu ještě nižší. Podle průzkumu agentury Gallup uvažovalo o práci v zahraničí v letech 2009 až 2011 jen 11 procent z nich, zatímco unijní průměr činí 14 procent.
Jazyková bariéra
Španělé mají navíc deficit v tom, že španělské komunity v jiných evropských zemích jsou nepatrné. Těžko pak konkurují nezaměstnaným hledajícím místo v zahraničí, kteří se mohou opřít o místní komunitu svého národa. V Německu čelí především vysoce kvalifikovaných přistěhovalcům ze střední a východní Evropy. Na jednoho španělského uchazeče o práci připadá v Německu pět Poláků, kteří ji již našli.
Překážkou je také jazyková bariéra. „Realita je taková, že Španělové nejsou jako Němci či Norové, kteří mluví perfektně anglicky,“ říká Elena Casillas. Podle výzkumu EU z roku 2005 neovládá většina Španělů kromě své mateřštiny žádný další jazyk.
Mezi imigranty si vybírají i vlády. „Chtějí vysoce kvalifikované pracovníky, kteří mohou nastartovat nový vývoj nebo vykonávat určité nedostatkové profese,“ vysvětluje John Salt z londýnské University College.
Zájemců je dost, většinou ale nevyhovují
Němečtí zaměstnavatelé lákající španělské odborníky mají zatím rozporuplné zkušenosti. Firma Ruecker, která vyrábí elektrické rozvody a software do letadel a aut, začala v dubnu na jihu Evropy hledat 500 inženýrů. Nabídla dvouměsíční jazykový kurz zdarma, během něhož dá zaměstnancům až 1000 eur měsíčně na pokrytí nákladů spojených s bydlením, a plat 3000 eur po zkušební dobu, který se poté zvýší ještě o další 500 eur. To je podle jednoho z uchazečů o třetinu více, než za podobnou práci nabízejí španělské firmy.
Rueckeru se ozvalo 3500 uchazečů, jen 500 z nich ale mělo předchozí zkušenosti v letectví či ve strojírenství. Většina dříve pracovala ve stavebnictví, které ve Španělsku do roku 2008 zažívalo boom. A většina také neumí německy.
Dříve přitom byli Španělé na život v emigraci zvyklí. Do pádu diktatury Francisca Franca v 70. letech žily početné španělské komunity ve Francii, Švýcarsku i Německu, řada lidí odešla do Venezuely či Argentiny. V 90. letech se země naopak stala magnetem pro přistěhovalce z Latinské Ameriky či Afriky.
