Novodobé stěhování národů: na hranicích EU letos zadrželi už půl milionu uprchlíků

Uprchlíci (ilustrační foto)

Uprchlíci (ilustrační foto) Zdroj: ctk/ap

Jen do poloviny září bylo na vnějších hranicích EU zachyceno více než půl milionu lidí, kteří podstupují riskantní cestu za bezpečím a lepšími životními podmínkami. Není sice vyloučeno, že někteří byli započteni dvakrát (v Řecku a Maďarsku), i tak jde ale o strmý nárůst oproti předchozímu roku. Tehdy agentura na ochranu hranic Frontex zaznamenala zhruba 284 tisíc ilegálních přechodů.

Obyvatele kontinentu vysoká čísla děsí, na Blízkém východě se však se stovkami tisíc až miliony běženců musejí vyrovnávat jednotlivé země. Jejich přeplněnost a dlouhá váhavost Západu přispěchat jim na pomoc je přitom jedním z důvodů současného masového přesunu strádajících do několika vysněných evropských rájů. Přinášíme přehled zemí, kterých se uprchlická krize dotýká nejvíce.

Švédsko
Skandinávská země známá vstřícnou imigrační politikou a vysokými životními standardy je vysněným rájem imigrantů dlouhodobě. V současnosti se však počet zájemců o azyl ještě zvýšil. Jen v srpnu zde přijali téměř dvanáct tisíc žádostí, což je nejvíc za dlouhé roky. Naposledy se taková čísla objevila během války v bývalé Jugoslávii. Ani Švédové nejsou v názorech na vstřícnou politiku jednotní. Mnohé charity hovoří o rostoucí ochotě poskytovat dary a podílet se na pomoci uprchlíkům. Na druhé straně roste i podpora nacionalistů a obava ze zániku sociálního státu.
Německo
Nejsilnější evropská ekonomika je nejlákavějším cílem imigrantů směřujících do Evropy. Mnozí přitom patrně vycházejí ze zkreslených představ o Německu a přesvědčení o propastném rozdílu mezi ním a dalšími evropskými státy. Vláda země se rozhodla pro otevřenou politiku zejména vůči Syřanům, kteří mají velkou šanci získat azyl. Aktuálně odhaduje, že tam letos přijede na milion uprchlíků. Spolkové země na to dostanou od Berlína finanční podporu, Německo přesto tvrdí, že udrží vyrovnaný rozpočet.
Vstřícnost ale provázejí i problémy. Země kvůli náporu běženců dočasně obnovila kontroly na hranicích. Podle ministerstva vnitra se část příchozích pouze vydává za občany válečné země. Kancléřka Angela Merkelová také sklízí z některých zemí kritiku za to, že svým postojem údajně podněcuje uprchlíky k cestě do Evropy a způsobila chaos. Veřejnost je ohledně tématu názorově rozdělená.
Sýrie
Syrské povstání z roku 2011 se postupně přelilo v občanskou válku, ve které zemřelo už téměř čtvrt milionu lidí. Miliony Syřanů boje mezi vládními vojáky, sekulární opozicí, Kurdy, Islámským státem a dalšími skupinami dohnaly k útěku. Podle OSN potřebuje humanitární asistenci více než polovina z 23milionové předválečné populace. Organizace odhaduje, že téměř osm milionů lidí hledá nový domov v rámci Sýrie a další skoro čtyři miliony utekly pryč, zejména do okolních zemí. Syřané tak nyní tvoří největší uprchlickou komunitu na světě.
Eritrea
Do Evropy ve velkém směřují také lidé z šestimilionové Eritrey. Zjednodušeně řečeno prchají za penězi a svobodou. Eritrea podle HDP na hlavu patří do desítky nejchudších států světa, pod hranicí chudoby tam žije minimálně polovina obyvatel. Nejde však jen o špatné hospodářské podmínky. Podle červnové zprávy OSN systematické porušování lidských práv v zemi může dosahovat zločinů proti lidskosti. Uprchlí Eritrejci tvrdí, že jejich vlast je policejním státem. Vláda kontroluje veškerý pohyb, ve vězení panují otřesné podmínky, lidé jsou mučeni. Hodně mladých mužů se snaží uniknout časově neomezené vojenské službě. Útěk z Eritrey je pak roven dezerci, „viník“ riskuje život, jeho příbuzní vězení či vysokou pokutu.
Maďarsko
Země leží na hlavní uprchlické trase přes Balkán do Německa a jako brána do Schengenu čelí v poslední době velkému náporu příchozích. Podle OSN od ledna do začátku září jen ze Srbska do Maďarska prošlo na 150 tisíc imigrantů, v poslední době se hlavní tlak přesunul na hranici s Chorvatskem. Vláda Viktora Orbána prosazuje přísnou protiimigrační politiku. Její opatření mimo jiné zahrnují výstavbu plotů na hranicích, hrozbu trestů odnětí svobody pro ilegálně příchozí nebo parlamentní souhlas se zapojením vojska do ochrany hranic. Budapešť také zdůrazňuje, že nemůže nést zodpovědnost za průchod uprchlíků, kteří se poprvé dostanou do Schengenu už v Řecku.
Turecko
Země tvořící bránu z Blízkého východu do Evropy se kvůli syrskému konfliktu a politice „otevřených dveří“ dostala na první světovou příčku v počtech přijatých uprchlíků. Podle aktuálního vyjádření Ankary v zemi nyní pobývá 2,2 milionu Syřanů, což už státní rozpočet stálo 7,6 miliardy dolarů. V poslední době se ale ozývají hlasy, že stát vyčerpal kapacity. Objevují se obavy z problémů s případnou integrací Syřanů, pokud se nebudou moci brzy vrátit domů. Vláda se jim zřejmě i s ohledem na listopadové opakování voleb prozatím zdráhá udělovat speciální pracovní povolení. Podle některých názorů právě jejich absence ve velké míře žene migranty na přeplněné lodě směřující do Evropy.
Libanon
Jakožto soused Sýrie byl od počátku konfliktu pod velkým náporem, oproti Turecku ho navíc znevýhodňuje velikost. Uprchlíci v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu jeho populace, v důsledku tak prudkého nárůstu obyvatelstva kolabuje infrastruktura. Velkým problémem je nedostatek vody, který má negativní dopad i na zemědělství. Stát ve snaze zabránit dalšímu masovému přílivu běženců letos pro Syřany zavedl různé druhy víz a humanitární jsou k mání jen pro akutní případy. Vše komplikuje prohlubující se politická krize. Přeplněnost Libanonu je jedním z důvodů nárůstu odchodů uprchlíků do Evropy.
Řecko
Je přístavem zejména pro imigranty, kteří využívají takzvanou východní středomořskou trasu. Loni proniklo touto cestou do Evropy padesát tisíc uprchlíků, letos budou čísla nepoměrně vyšší. Jen v srpnu bylo na řeckých ostrovech zachyceno 88 tisíc běženců, což je jedenáctinásobek loňského čísla. Atény aktuálně od zbytku EU žádají širokou pomoc. Země uvádí, že uprchlická krize má navíc negativní dopady na její turistiku, což je zvlášť nepříjemné vzhledem ke špatné kondici hospodářství. Podle vládní zprávy kupříkladu na ostrově Kos zaznamenali oproti loňsku čtyřnásobně víc zrušených rezervací.
Pákistán
Drtivou většinu z přinejmenším 1,5 milionu uprchlíků v zemi tvoří Afghánci. Jejich podmínky v Pákistánu se ale v poslední době ztížily, mnozí si stěžují na šikanu, vydírání a výhrůžky nebo dokonce násilné vystěhovávání. Nálady místních vůči Afgháncům velmi zhoršil prosincový útok Tálibánu na školu v Péšávaru, při kterém zemřelo na 150 lidí. Z Pákistánu tak v současnosti odcházejí i lidé, kteří zde žili dekády nebo se tam narodili.
Afghánistán
Afghánci masově opouštěli svou zem v osmdesátých a devadesátých letech a nyní jsou opět v pohybu. Po Syřanech tvoří druhou nejpočetnější skupinu neevropských žadatelů o azyl v EU. Mezi prchajícími je i část z téměř šesti milionů lidí, kteří hleděli s nadějí na svržení režimu Tálibánu a vrátili se domů na počátku tisíciletí. Postupně ale zjišťují, že ve vlasti pro ně stále není ani bezpečí, ani uplatnění. Mimo svou vlast nyní zůstává přinejmenším 2,5 milionu Afghánců, 95 procent z nich v Pákistánu a Iráku.
Itálie
Patří mezi hlavní brány do Evropy, takzvanou Centrální středomořskou trasu loni podle Frontexu použilo na 170 tisíc běženců, tedy 60 procent detekovaných případů nelegálních průniků přes hranice EU. Letos Řím pociťuje částečnou úlevu. Od počátku roku do začátku září bylo na této cestě zachráněno 106 tisíc lidí, což je oproti stejnému období předchozího roku šestiprocentní pokles.
Centra pro uprchlíky jsou přesto přeplněná a země apeluje na solidaritu v rámci unie a změnu azylových pravidel. Dlouho si také stěžovala, že záchrana tonoucích na moři leží jen na jejích bedrech. Loni na podzim její operaci Mare Nostrum nahradila zpočátku skromnější evropská aktivita na dobrovolné bázi Triton, jejíž rozpočet i působnost byly po kritice rozšířeny. Některé země naopak vytýkají Itálii, že část příchozích propouští dál.
Statistika pokusu o ilegální přechod hranic EU v roce 2014 podle země původu
Sýrie 79 169
Eritrea 34 586
zeme subsaharské Afriky 26 341
Afghánistán 22 132
Kosovo 22 069
Mali 10 575
Albánie 9 323
Gambie 8 730
Nigérie 8 715
Somálsko 7676
Další 54 216
Země hostící v roce 2014 nejvíce uprchlíků (v milionech)
Turecko 1,59
Pákistán 1,51
Libanon 1,15
Počty žádostí o azyl ve vybraných zemích EU (7/2014 - 6/2015)
Německo 259 255
Maďarsko 101 795
Švédsko 71 740
Itálie 69 320
Francie 58 730
Rakousko 45 010
Británie 32 200

Migranti jako pracovní síla? Spíš klienti sociálních systémů