Maraton republikánských primárek a hlasování začne první lednový týden v Iowě a potrvá až do konce srpna příštího roku, kdy sjezd Republikánské strany vybere vyzývatele Baracka Obamy. To sice neznamená, že současný prezident si může dovolit vyčkávat, ale může šetřit. Od dubna, kdy potvrdil, že bude usilovat o znovuzvolení, mu přes milion příznivců poslalo celkem 70 milionů dolarů. Polovina z nich přitom přispěla částkami do dvou set dolarů.
„Jedinou oblastí, kam proudí peníze i za ekonomické krize, jsou prezidentské volby,“ konstatuje Craig Holman z organizace Public Citizen, která sleduje toky amerických vládních financí, „náklady na příští prezidentské volby budou bohužel takové, že nad tím zůstává rozum stát.“ Na vítěznou volební kampaň před třemi lety Obamovi stačilo 750 milionů dolarů, experti odhadují, že letošní konečná částka bude vyšší.
Mezi republikány usilujícími o prezidentskou nominaci si finančně nejlépe vedou Mitt Romney a Rick Perry, kterým se ve třetím čtvrtletí podařilo vybrat po 16 milionech dolarů. Pro oba favority to bude znamenat výhodu náskoku v zimních měsících.
Konkurence za vedoucí dvojicí zatím zaostává. Bývalý potravinářský magnát Herman Cain, jehož hvězda na republikánském nebi zazářila v říjnu, má na účtech pouze něco přes milion dolarů a zároveň dluhy 600 tisíc dolarů. Finančně ho v posledních týdnech navíc vyčerpává i urovnávání obvinění ze sexuálního obtěžování.
Někdejší předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich se sice v nových průzkumech popularity vyhoupl na Cainovu úroveň, ale je ze všech kandidátů nejzadluženější. Na vybavení kanceláří, konzultace a další položky si půjčil 1,1 milionu dolarů.
Favoritka konzervativců Michelle Bachmannová od příznivců vybrala téměř čtyři miliony. Půl milionu však dluží, značnou část této částky vydala za cesty soukromým tryskáčem.
Kdo platí americké volby
Přehled nejúspěšnějších SuperPAC
Do voleb promluví i zájmy korporací
Základní jednotkou finanční mašinerie amerických voleb býval donedávna takzvaný Political Action Committee (PAC), tedy jakýsi akční výbor vybírající od dárců prostředky na podporu konkrétního kandidáta. Volební zákon příspěvky omezuje na pět tisíc dolarů ročně, organizace tak musely vybrat peníze od stovek dárců, aby mohly kandidáty viditelně podpořit. Loňské kontroverzní rozhodnutí Nejvyššího soudu tuto praxi podstatně mění a nadcházející prezidentské volby budou první, v nichž se projeví vliv takzvaných SuperPAC.
Ty mohou na podporu (nebo diskreditaci) vybraných kandidátů vynakládat neomezené prostředky. Nemohou však komunikovat s žádným volebním štábem a musí zveřejňovat seznam dárců. Hlavní formou takové nepřímé podpory jsou reklamní spoty a kampaně. Politologové se shodují, že SuperPAC budou fenoménem prezidentských voleb a mohou značně zamíchat šancemi kandidátů. Obavy panují hlavně z toho, že jejich prostřednictvím mohou své politické zájmy prosazovat bohaté korporace.
Svůj spřízněný SuperPAC mají hlavní favorité republikánů Mitt Romney i Rick Perry, další organizace podporuje znovuzvolení prezidenta Obamy.
Souboj na této frontě už běží naplno, zatím hlavně na internetu. SuperPAC založený dvěma bývalými poradci současného prezidenta například zveřejnil spot, v němž straší, že Mitt Romney v Bílém domě bude znamenat neregulovanou Wall Street a zdecimovanou střední třídu.
