Volba pořadatele olympiády bývá složitý politicko-ekonomicko-organizační proces. Město musí mít například náležitou infrastrukturu či přes 600 tisíc obyvatel, ale také přijatelné povětrnostní podmínky. V centru zájmu je ukazatel desetiprocentní pravděpodobnosti, zda bude muset být závod zrušen kvůli vrtochům počasí.
Odborníci z University of California v Berkeley vypracovali teplotní model, do kterého vložili standardní podmínky, podle nichž se vybírají pořadatelská města. Zohlednili zmíněných deset procent, která jsou zásadní obzvláště pro maratonce, jejichž závod bývá výjimečně dlouhý a zároveň nejnáročnější na změny počasí. Zároveň významně ovlivňuje organizaci ostatních venkovních disciplín.
Výzkumníci použili algoritmus modelující vývoj globálního oteplování a nechali jej poskočit o sedmdesát let dopředu při zachování dosavadního tempa změny teplot. Zatímco ještě teď by na severní polokouli vyhovělo 543 měst, za sedmdesát let jich mimo Evropu zůstane snad jen osm.
O pořadatelství letních Olympijských her v roce 2085 tak budou moci soutěžit nanejvýš Petrohrad, Riga, Biškek, Ulánbátar, Calgary, Vancouver a San Francisco. V západní Evropě zbude použitelných měst snad pětadvacet.
Vědci uznávají, že jejich zjištění vycházejí výhradně z modelu vývoje počasí. Upozorňují ovšem na neočekávané dopady, které oteplování vyvolává. „Netýká se to jen olympijských her, ale třeba i toho, zda své děti budete ochotní kvůli vedru poslat ven, aby si zahrály fotbal, nebo jestli si sami půjdete zaběhat,“ uvedl vedoucí studie Kirk Smith.
