Svět je bezpečnější a spravedlivější, když Evropa a Amerika stojí při sobě, nechal se slyšet Obama. Americký prezident to řekl poté, co se v Bruselu sešel se šéfem Evropské komise José Barrosem a prezidentem EU Herbertem van Rompuyem. „Spojené státy a Evropa podporují Ukrajinu a jsou rozhodnuty pomoci stabilizovat její ekonomiku. Jsou ale také jednotné v odhodlání Moskvu izolovat a dosáhnout toho, že za své činy bude muset Rusko zaplatit,“ uvedl Obama.
Toto Obamovo prohlášení přišlo poté, co Západ přihlížel ruské anexi ukrajinského Krymu. Podle Obamy se tím Moskva vystavila mezinárodní izolaci, ovšem diplomatické kanály pro jednání mezi Kremlem a špičkami západní politiky zůstávají otevřené.
"Rusové se přepočítali"
Van Rompuy řekl, že ruská akce na Krymu je „ostudou 21. století a my ji neuznáme“. Obama dodal, že „Rusové se přepočítali, když si mysleli, že budou schopni vrazit klín mezi EU a USA“. Varoval dále Rusko, že jeho izolace se prohloubí, pokud Moskva ze své současné konfrontační linie neustoupí. Americký prezident ani nikdo z evropských politiků přitom ale ani nenaznačil, jakým způsobem by ono prohloubení izolace mělo probíhat.
Podle Obamy je jasné, že aby Rusko dopad případných nových sankcí pocítilo, budou mít tato opatření jistý dopad také na světovou ekonomiku a USA i Evropskou unii. Obama připustil, že některé země, třeba více závislé na ruských energetických surovinách, mohou být postiženy více. „Bereme to v potaz, energie jsou samozřejmě v centru našich snah,“ poznamenal americký prezident.
„Rusko je navíc osamocené. Bylo osamocené, když se pokoušelo své akce obhájit v Radě bezpečnosti OSN,“ podotkl Obama. Naopak jednotné jsou podle něj země EU i členové Severoatlantické aliance.
Barroso připustil, že Evropa je s ruskou ekonomikou daleko více svázána než USA. „Rusové daleko víc hledí na Evropu, také sem více cestují,“ míní Barroso. Proto prý také evropské sankce, který prý mohou vypadat méně tvrdé než ty americké, mají shodně tvrdé dopady. USA a EU podle něj nesoutěží v tvrdosti sankcí, jejich přípravu naopak koordinují.
Kromě Ukrajiny a Ruska Obama a evropští bossové mluvili o podrobnostech odstranění obchodních bariér mezi Evropskou unií a Spojenými státy v rámci dohody zvané Partnerství pro transatlantický ký obchod a investice. Dalšími body programu byly íránský jaderný program a snaha zničit chemické zbraně v Sýrii.
Obama, jenž absolvoval svoji první návštěvu v sídle EU, měl v plánu strávit v Belgii celkem asi 22 hodin. Jeho program začal návštěvou hřbitova ve Flandrech, kde leží američtí vojáci padlí v první světové válce. Obřadu se zúčastnili i belgický král Filip a předseda vlády Elio di Rugo. Po jednání s van Rompuyem a Barrosem se měl Obama sejít s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem. Ještě dnes večer měl na programu odlet do Říma, kde se chtěl ve Vatikánu setkat s papežem Františkem I.
Belgické daňové poplatníky vyšel jeho pobyt na deset milion eur, jež EU vynaložila na mimořádná bezpečnostní opatření.
