Obyvatelé Bosny odmítají politiky

Bosenská města mají za sebou několik dní nepokojů. Lidé demonstrovali proti vysoké nezaměstnanosti, špatné hospodářské situaci, korupci a politickému chaosu.

Bosenská města mají za sebou několik dní nepokojů. Lidé demonstrovali proti vysoké nezaměstnanosti, špatné hospodářské situaci, korupci a politickému chaosu. Zdroj: ctk

Bosna a Hercegovina je opět ve varu. Tamní obyvatelé už týden protestují proti nezaměstnanosti, korupci v politice a cel-kovémuneutěšenému stavu konfederativní republiky. Nepokoje, které zasáhly zejména polovinu země složenou z Bosňanů a Chorvatů, jsou zatím poklidné. Experti se však obávají, že by mohly zvýšit etnické napětí ve státě, který v devadesátých letech zažil ničivou válku.

Vzpomínky na konflikt a oba-vy z nového rozpoutání násilí dosud odrazovaly lidi od hlasitějších projevů nespokojenosti, přestože se Bosně ekonomicky nedaří dlouhodobě. Podle statistického úřadu Federace Bosny a Hercegoviny je v této části země obývané 2,3 milionu obyvatel bez práce na 400 tisíc osob. A jejich počet stále roste. Zhruba čtyřicet procent pracovní síly země přitom zaměstnává veřejný sektor a na jejich platy jde pětina HDP.

Vlnu protestů vyvolalo před týdnem uzavření několika továren ve městě Tuzla po nezdařené privatizaci, kterou měla na starosti „vláda“ místního kantonu. Těchto územních celků je ve federaci deset, každý má premiéra s poměrně širokými pravomocemi. Několik už jich pod tlakem protestů rezignovalo, nespokojenci si přejí odchod dalších politiků a vlády technokratů. Žádají také snížení jejich platů. Podle Reuters pobírají kupříkladu poslanci 3500 eur měsíčně, asi desetinásobek průměrné mzdy.

Balkánská podpora
Dění v Bosně má odezvu v okolních státech. V srbském Bělehradu se v pondělí konala menší akce na podporu bosenských protestů. Policie demonstranty chránila před nacionalisty, kteří skandovali „Ať žije Ratko Mladić“. Někdejší vojenský velitel se v Haagu zpovídá z válečných zločinů, včetně masakru ve Srebrenici. Mítink na podporu Bosny je plánován i v Černé Hoře.

Někteří odborníci vidí příčinu problémů země v Daytonské dohodě, která v roce 1995 sice přinesla mír, ale dala základy decentralizované a neefektivní správy. „Protestující si uvědomili, že zoufalá hospodářská situace země není pouze výsledkem korupce úředníků, ale spíše samotného ústavního řádu,“ podotýká expert na Balkán Jasmin Mujanović.

Menší protesty propukly také v převážně srbské části země, Republice srbské. Místní politici ale tvrdí, že akce jsou etnicky motivované a Bosňané se snaží destabilizovat vládu. Zdejší tisk dokonce uvedl, že aktivisté jsou vyzbrojeni a chystají se na útoky proti Srbům.

Západ pozoruje vývoj s jistými obavami. „Evropa se pokusí využít krize jako příležitosti. Násilí může popohnat úsilí o restrukturalizaci země, existuje ale také riziko, že vyvřou etnické spodní proudy,“ řekl Reuters nejmenovaný diplomat.