Odlesňování Amazonie či dětská práce. I za to mají podle EU odpovídat firmy

Bangladéšské děti pracují v továrně na výrobu balónků v Dháce.

Bangladéšské děti pracují v továrně na výrobu balónků v Dháce. Zdroj: Profimedia

V továrně na hliníkové hrnce v bangladéšské Dháce tvrdě pracují i děti.
Těžká práce v třídírně na plasty v Dháce.
3
Fotogalerie

Společnosti působící v EU a v Británii možná brzy ponesou vyšší zodpovědnost za jednání svých subdodavatelů a zahraničních poboček. Europoslanci požadují, aby přísněji kontrolovaly své produkty, zda nejsou spojeny s porušováním lidských práv či poškozováním životního prostředí – například s dětskou prací či odlesňováním deštných pralesů. Nová pravidla by podle šetření médií a aktivistů mohla působit problémy velkým obchodním řetězcům.

V Británii se rozhořela debata o parlamentní zprávě, podle níž se některé v království působící či přímo britské firmy mohou podílet na zneužívání nucené práce v oblasti Sin-ťiang, tedy v domovině Ujgurů. Poslanci uvádějí, že do porušování lidských práv mohou být zapleteny oděvní řetězce, technologické firmy i média.

Nastává podle nich čas začít provinilé subjekty finančně trestat a zároveň zpřísnit legislativu týkající se moderního otroctví z roku 2015, která ukládá příslušnou kontrolu. Vládě rovněž navrhují zřídit bílý seznam pro uvědomělé společnosti a černý pro ty, které ve výrobním řetězci svého zboží ignorují porušování lidských práv.

Walt Disney má prokazovat nevinu

„Je silně znepokojivé, že společnosti, které prodávají milionům britských zákazníků, nemohou zaručit, že jejich dodavatelé nevyužívají otrocké práce,“ prohlásila podle BBC konzervativní poslankyně Nusrat Ghaniová. Stanice uvedla, že v rámci vyšetřování výbor pro byznys a průmyslovou strategii vyslechl svědky z řady firem zahrnující Boohoo, H&M, TikTok, The North Face a Nike.

Podle zprávy je například neakceptovatelné, že Boohoo má jen minimální údaje o různých úrovních svého subdodavatelského řetězce. Zvláště ostré kritice čelí zábavní gigant Walt Disney, jehož zástupci údajně odmítli podat svědectví o natáčení filmu Mulan ve zmíněné provincii. „Společnost Walt Disney má povinnost prokázat, že žádná z jejích aktivit nebyla během filmování spjatá s útlakem a podkopáváním lidských práv,“ píše se ve zprávě.

Dobrovolnost už nestačí

Přísnější dohled nad procesem výroby finálních produktů může být brzy vyžadován také v Evropské unii. Europoslanci minulý týden schválili výraznou většinou záměr vytvořit legislativu, která by vedla firmy k větší zodpovědnosti nejen v oblasti lidských práv a ekologie. Očekává se, že Evropská komise předloží nejpozději v červnu příslušný návrh. Vztahovat by se měl na všechny společnosti působící v EU.

„Odmítáme akceptovat, že nucená práce či odlesňování jsou součástí  globálních dodavatelských řetězců. Společnosti se budou muset vyvarovat škod působeným na lidech a planetě,“ uvedla nizozemská europoslankyně Lara Woltersová. Dobrovolný režim se podle ní ukázal jako nedostatečný.

„Velice silně předpokládám, že změna, která nastane, bude ve vymahatelnosti, tedy možná i v sankcích,“ slibuje si od návrhu komise pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která se tématem dlouhodobě zabývá. Podpora příslušné legislativy je podle ní v unijních institucích velmi silná. Teoreticky by ale mohla narazit v Radě EU kvůli lobbingu byznysu v jednotlivých členských státech. Mohla by totiž způsobit problémy řadě velkých a vlivných firem.

Za krmivo nemůžeme, hájí se řetězce

List The Guardian připomněl své loňské vyšetřování, které odhalilo, že kuřata prodávaná v Tesku, Lidlu či u McDonald’s jsou krmena sójou z brazilských odlesněných plantáží. Supermarkety se brání, že to není jejich chyba. Řada z nich v poslední době vyzvala k zastavení odlesňování.

„Je nemožné kontrolovat všechna rizika spjatá s obchodními vztahy firem v celém procesu,“ argumentovala podle serveru EUobserver v dopise europoslancům konfederace BusinessEurope.

„Podle studie Evropské komise už 37 procent firem pravidla dodržuje. Je to tedy možné. A pokud zbytek tvrdí, že to nejde, tak ať se inspiruje u těch, kterým to jde,“ podotkla Gregorová. Své zkušenosti v tomto směru nabídla Severská byznysová síť pro lidská práva zahrnující firmy IKEA a Lego.