Německo v souvislostech: Vládní pomoc nezachrání všechny | E15.cz

Německo v souvislostech: Ekonomiku chrání vládní pomoc. Pandemie bude i tak v ulicích znát

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Po roce v pandemii sčítají Němci hospodářské škody a také se ptají, zda se vládní pomoc ekonomice neminula účinkem a jak ji ještě v dalších měsících vylepšit.

Studií, které sledují ekonomickou cenu všech uzávěr a covidových omezení, se v Německu objevilo v březnu více. Jednu z nich předložil Německý hospodářský institut (NHI). Podle jeho propočtů stála pandemie ekonomiku 250 miliard eur, jenom v letošním prvním čtvrtletí to bude 50 miliard eur. NHI prováděl srovnání výkonu ekonomiky s tím, jak by hospodářství standardně fungovalo v době bez koronakrize. Konkrétní dopady na hospodářskou strukturu ukazují další důležitá čísla.

Podniky na umělé výživě

V Německu během pandemie zkrachovalo 16 300 firem, dalších zhruba pět tisíc firem žije v udržovacím modu díky prodlužování takzvaného kurzarbeitu. Jsou uměle udržovány při životě, přičemž se přesně neví, zda mají, či nemají šanci vrátit se na trh. Dotovaná jsou pracovní místa, méně už šance na podnikatelské znovuzrození. Tyto podniky se označují jako takzvané „zombie firmy“. Podle údajů německého ministerstva hospodářství bylo na ně i na další společnosti ze státní kasy touto formou kurzarbeitu převedeno až 24 miliard eur.

„Kurzarbeit je nástroj, který zabraňuje nezaměstnanosti,“ řekl minulý týden otevřeně šéf Německé agentury práce Detlef Scheele. Přesto nezaměstnanost vyskočila z 5,3 na 6,3 procenta – bez práce je tedy v současnosti 2,9 milionu lidí. Jenom ve strojírenském průmyslu přišlo o práci 44 tisíc lidí. Skutečná výše nezaměstnanosti se ale ukáže až poté, co prodloužený kurzarbeit skončí.

Zkrátka během vládní pomoci nepřišli ani drobní a střední podnikatelé, kteří na podporách a dotacích speciálně vytvořených kvůli dopadům covidové regulace pohybu obyvatel obdrželi 27 miliard. Další miliardy ve formě garancí a zajištění dostaly letecké společnosti a cestovní kanceláře. Dohromady se tato pomoc vyšplhala až na 90 miliard. Celkový záchranný balík státu dosahoval ihned po začátku pandemie 130 miliard eur.

Evropský lídr

Německo dalo na záchranu hospodářství nejvíce peněz ze všech evropských zemí. Podle analýzy DZ Bank, druhého největšího peněžního ústavu v zemi, vydalo Německo téměř 13,5 procenta svého ročního hrubého domácího produktu, což je dokonce v poměru ještě více, než kolik peněz zahrnuje čerstvý záchranný balík amerického prezidenta Joea Bidena. Více než Německo dala na povzbuzení ekonomiky podle DZ Bank už jen Kanada.

„Žádná zdravá firma nesmí jít během korony do insolvence, nesmíme ztratit žádné pracovní místo,“ prohlásil před rokem ministr hospodářství Peter Altmeier (CDU). Do jaké míry se to podařilo, je zatím těžké přesně zjišťovat. Mnoho podnikatelů, kteří zkrachovali, si myslí, že to bylo kvůli koronaviru, a ne kvůli tomu, že už předtím měly jejich firmy své hluboké problémy. „Výplaty finanční pomoci na sebe nechávají dlouho, někdy až příliš dlouho, čekat, a tuto tvrdou fázi nejsou schopni všichni zvládnout,“ říká ředitel Německého hospodářského institutu Michael Hüther.

Podle jeho názoru, který je mezi německými podnikateli většinový, by vláda měla významně urychlit očkovací kampaň, aby firmy měly alespoň nějakou naději na otevření a mohly začít plánovat svou obchodní a výrobní aktivitu jako dřív.

Zpřetrhané sociální vazby

Obnovení konjunktury ale nemusí být tak rychlé. Zakázky v průmyslu rostou jen pomalu, při rychlejším nárůstu objednávek bude nutné okamžitě najmout tisíce lidí zpátky do práce, což nemusí být tak snadné. Největší ztráty pandemie nemusejí být podle odborníků nakonec makroekonomické, nýbrž mikroekonomické. Gastronomie a maloobchod, které byly opatřeními vlády nejvíce zasaženy, sice nevytvářejí největší procenta HDP a jejich výpadky „velkou bilanci“ tolik neohrozí, mohou mít ale velký sociální a symbolický dopad.

Německý svaz maloobchodu (HDE) například odhaduje, že na ulicích německých měst skončí po pandemii padesát až dvě stě tisíc obchodů, které hned tak něco nenahradí. Výroba se podle ekonomů a sociologů obnoví velmi rychle, sociální vazby a neformální zvykové sítě, k nimž patří nákupy v místních malých obchodech, se už tak rychle a snadno obnovovat nebudou.

Autor je spolupracovník redakce. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video