Voliči odpovídali na otázku „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“ a rozdíl mezi „ano“ a „ne“ přesáhl nečekaných deset procentních bodů. Ostrovní monarchie si hlasitě vydechla. Ozývají se komentáře, že Skotové hlasovali spíše rozumem než srdcem a že strach z neznámého převážil nad národní hrdostí. Samostatnost měla většinovou podporu jen ve čtyřech z 32 volebních okrsků.
Rekordní zájem voličů
Podle konečných oficiálních výsledků hlasovalo proti samostatnosti 55,3 procenta skotských voličů a pro 44,7 procenta. Účast v referendu dosáhla rekordních 84,59 procenta, což potvrzuje mimořádný zájem Skotů o hlasování. Pro jednotnou Británii nakonec bylo podle konečných výsledků 2 001 926 voličů a proti 1 617 989.
Neúspěch stoupenců nezávislosti uznal skotský první ministr a šéf Skotské národní strany Alex Salmond. „Přijímám rozhodnutí lidu a vyzývám Skotsko, aby přijalo demokratický verdikt skotského lidu,“ uvedl a vyzval Skoty k jednotě. Zároveň zdůraznil, že dodrží slib „respektovat výsledek a pracovat pro blaho Skotska a Spojeného království“. Podle něj bylo referendum a vysoká účast „triumfem demokratického procesu“.
"I accept verdict of the people & call on all of Scotland to follow suit," says Alex Salmond http://t.co/yDI7P6yTqKpic.twitter.com/8GSBCrGV6m
— BBC Breaking News (@BBCBreaking) September 19, 2014Výsledek hlasování uchránil Británii před ztrátou nemalé části jejího území. Londýn nepřijde o ropná ložiska na severu a nebude muset hledat nové základny pro své jaderné zbraně, rozmístěné nyní právě ve Skotsku. Odvrácena je i hrozba ztráty vlivu v mezinárodních institucích, zejména v Evropské unii. Británie se zřejmě vyhne období finanční nestability, kterou mnozí v případě rozpadu očekávali.
„Nacionalisté si sice ještě lížou bolestivé rány, zároveň ale už našli způsob, jak získat i přes porážku jistou satisfakci,“ napsal německý list Die Welt. Pozornost se tak teď zaměří na splnění slibu předání dalších pravomocí skotskému parlamentu v Edinburghu, které Skotům přislíbily tři hlavní britské politické strany. Do ledna má být připraven návrh zákona o předávání nových pravomocí, hlasovat o něm však bude až nový parlament, který vzejde z voleb v květnu příštího roku.
Ústupky Londýna mohou vést k podobným požadavkům i ve Walesu a v Ulsteru a také ke snahám o více pravomocí pro Anglii. Premiér David Cameron dnes potvrdil, že jim hodlá vyjít vstříc. „Stejně jako Skotové budou hlasovat ve svém skotském parlamentu o daních, výdajích a sociálním zabezpečení, tak by o těchto záležitostech měly být s to hlasovat i Anglie, Wales a Severní Irsko,“ prohlásil.
Výsledek referenda uklidnil finanční trhy a uvolnil politické napětí v Evropě. Během kampaně se ve Skotsku objevovaly i korsické, baskické, katalánské nebo sardinské prapory, což posilovalo obavy z šíření nacionalistických nálad i na kontinentu.
K referendu by se měla odpoledne vyjádřit také královna Alžběta II. v písemném prohlášení s cílem zklidnit a smířit oba tábory.
| Výsledek referenda posílí Evropu, tvrdí Sobotka |
|---|
| Jednota je důležitá, hlavně nyní, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostně-politickým výzvám, míní o skotském referendu české ministerstvo zahraničí. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je výsledek skotského hlasování impulsem pro posílení Evropy. |
| Libra v reakci na výsledky posílila |
|---|
| Na vítězství zástánců unie ihned zareagovala libra. Britská měna po vyhlášení předběžných výsledků vzrostla oproti dolaru o 0,6 procenta na 1,65 dolaru. Libra ale posílila i k dalším patnácti měnám. Libra ale byla silnější i k dalším patnácti měnám. K euru vzrostla o 0,5 procenta na 1,2757 eur, což je nejvíce za poslední měsíc. Naopak poklesy výnosy ze státních dluhopisů na deset let. |
„Lépe společně“ podporoval Jagger či Rowlingová
Hlavní iniciativu proti nezávislosti Skotska na Británii „Lépe společně“ vedl britský labouristický politik Alistair Darling (60). Sdružily se v ní strany, organizace i jednotlivci, kteří hlásali „ne“ skotské nezávislosti. Iniciativa vznikla v červnu 2012 s podporou tří hlavních prounionistických stran ve Skotsku, Labouristické strany, Konzervativní strany a Liberálních demokratů.
Podporu získala například u rockera Micka Jaggera nebo vědce Stephena Hawkinga, zhruba další dvě stovky veřejných osobností svým podpisem podpořily výzvu k zachování jednoty Spojeného království.
Výzvu, otevřený dopis Let's Stay Together (Zůstaňme spolu), jež Skoty nabádala, aby hlasovali pro setrvání v unii s Velkou Británií, na internetu podepsalo přes 70 tisíc lidí. Britská spisovatelka Joanne Rowlingová navíc přispěla na kampaň jedním milionem liber (zhruba 34 milionů korun).
| Historie skotského úsilí o nezávislost |
|---|
| 843 - Kenneth Mac Alpin sjednotil Skotské království a podle legendy se stal prvním skotským králem Kennethem I. Založil dynastii vládců, kteří vládli Skotsku po velkou část středověku. 1296 - Anglický král Eduard ovládl Skotské království, v bitvě u Dunbaru v dubnu toho roku porazil Skoty a v červnu přinutil abdikovat krále Jana I. Skotského, který odmítl podpořil jeho vojenskou akci ve Francii. Tím začala první válka o skotskou nezávislost. 1297 - Skotský národní hrdina William Wallace porazil Angličany v bitvě u Stirling Bridge (v roce 1305 byl Wallace zadržen poblíž Glasgow, mučen a poté popraven). 24. června 1314 - V takzvané bitvě u Bannockburnu další skotský hrdina, lord z Carricku známý jako Robert Bruce či král Robert I. Skotský, porazil početnější vojska anglického krále Eduarda II. A rozhodl tak de facto výsledek první skotské války za nezávislost. 1328 - Eduard III. podepsal mírovou dohodu a formálně tak uznal nezávislost Skotska. 9. září 1513 - Jakub IV. Skotský zahynul v bitvě u Floddenu a Skotové byli drtivě poraženi Angličany. 24. března 1603 - Po smrti poslední anglické panovnice z rodu Tudorovců královny Alžběty I. se panovníkem Anglie stal její prasynovec skotský král Jakub VI. Stuart, který v Anglii vládl pod jménem Jakub I. Vznikla takzvaná Unie korun; země měly jednoho panovníka, ale vlastní parlamenty. Díky tomuto aktu ustaly dlouholeté spory o hranice mezi Anglií a Skotskem a obě země si ponechaly své zákony a samostatnou církev. 29. dubna 1707 - Přijetím zákona o Unii Skotsko dobrovolně rozpustilo sněm a své poslance vyslalo do westminsterského parlamentu, jakmile získalo záruky autonomie skotského právního systému a presbyteriánské církve. Spojené království Anglie a Skotska přijalo označení Velká Británie. 1746 - Malá skupinka povstalců se pokusila znovu nastolit linii Stuartovců v bitvě u Cullodenu. Po jejich neúspěšném pokusu byli Skotové na několik desetiletí připraveni o právo nosit tradiční kilt rodinných klanů. 1979 - Referendum o autonomii Skotska skončilo nezdarem. 11. září 1997 - Referendum o vytvoření samostatného skotského parlamentu dopadlo úspěšně a vznikl autonomní skotský parlament, který začal pracovat 1. července 1999. 2007 - V parlamentních volbách zvítězila Skotská národní strana a vytvořila menšinovou vládu. 2011 - Volby opět vyhrála Skotská národní strana a slíbila uspořádat referendum o nezávislosti. |
Paul Millar: Skoti jsou v podstatě britští Slováci
Skotsko před referendem: V ulicích vítězí separatisté
