Orbánova vláda straší podnikatele

Viktor Orbán

Viktor Orbán Zdroj: profimedia.cz

Tři miliony Maďarů živí takzvaný „kkv sektor“, tedy malé a střední podniky. Mnohé z nich nyní řeší, jak si poradí s novými vládními opatřeními. Rodina Györgye Maseka vlastní s. r. o. na obchod s kancelářskou a výpočetní technikou a její servis, která zaměstnává dvacítku lidí.

Obrat jeho firmy dosahuje 400 milionů forintů. Zvýšení minimální mzdy se ho nedotkne, zaměstnanci u něj vydělávají víc.
Obává se však růstu takzvané daně z průmyslové činnosti, což je odvod pro každý podnik, obohacující místní, nikoli státní kasu.

Doposud firmy odváděly dvě procenta ze svého daňového základu, v Budapešti se však chystají změny. Nikdo přitom neví, jak přesně budou vypadat, což společnostem ztěžuje plánování. A to je v současnosti obecně jedním z největších problémů podnikatelů. Podle Maseka už bylo prakticky nemožné plánovat na rok 2012 a vyhlídky nejsou lepší.

Aniž by předložil konkrétní čísla uvádí, že je ochotný si vzít pouze krátkodobou půjčku na půl roku až rok, ale pořídit si investiční úvěr na období osmi až deseti let nemá odvahu, protože ekonomickému vývoji nedůvěřuje. Přemýšlet o tom, co bude po krizi, považuje za nesmyslné. „Nejdříve se dočkejme konce krize, pak uvidíme,“ podotýká. Spíše jako drobnější starost ještě připomíná zhoršení podmínek poskytování benefitů pro zaměstnance.

Ve financování činnosti drobných a středních podniků hraje od roku 2010 zprostředkovatelskou roli společnost KA-VOSZ, která vznikla ve spolupráci obchodní a průmyslové komory a unie podnikatelů a zaměstnavatelů. Její generální ředitel László Krisán také zdůrazňuje hlavní snahu podniků pro příští rok: dokázat přežít, zůstat na hladině i ve čtvrtém roce krize. Základy současných problémů shrnuje do několika bodů: Prvním je nedostatek kapitálu. „Sotva kdo mohl nakumulovat dostatečný kapitál, a i kdyby, většina by se ho v současné krizi už stejně rozplynula,“ míní Krisán. Za další svízel považuje nedostatek úvěrů, tedy zdrženlivost bank je poskytovat. Připomíná i vzájemnou neschopnost platit, tedy řetězovou zadluženost. Firmám podle něj ale neprospívá ani pesimistické naladění podnikatelů.

Krisán je však chápe, protože daně měnící se často v průběhu roku nikomu na jistotě nedodávají. „Jak je možné se připravovat na budoucnost, když podnikatelé nemají dlouhodobou strategii,“ vypichuje nakonec stejný problém jako Masek.