Pakt Řím-Varšava-Budapešť. Jak pevné bude konzervativní spojenectví

Maďarský premiér Viktor Orbán a pravděpodobná budoucí italská premiérka Giorgia Meloniová na snímku z roku 2019

Maďarský premiér Viktor Orbán a pravděpodobná budoucí italská premiérka Giorgia Meloniová na snímku z roku 2019 Zdroj: profimedia.cz

Když bylo v pondělí jasné, že strana Bratři Itálie zvítězí v tamních parlamentních volbách, mezi prvními s gratulací pravděpodobné budoucí italské premiérce Georgii Meloniové přispěchali Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán. Není divu. Šéfové vlád Polska a Maďarska mají problematické vztahy s většinou ostatních členských zemí EU a zejména s unijními institucemi, které jim hrozí postihem kvůli nedemokratickým postupům a nedodržování evropského práva. Oba premiéři se před italskými volbami veřejně těšili na spojenectví s Meloniovou, a ani ona nešetřila projevy náklonnosti k oběma politikům. Rodí se v EU nový spojenecký blok?

Všechno nemusí být tak růžové, jak to na první pohled vypadá. Vznik ideové osy Řím-Varšava-Budapešť není vůbec jistý, protože sotva obstojí tváří v tvář ekonomické i politické realitě v dnešní Evropě. Zaprvé je zde postoj k ruské invazi na Ukrajinu, momentálně určující skutečnost, které se nelze vyhnout. Meloniová se v kampani postavila jednoznačně na stranu Severoatlantické aliance a bez váhání podpořila sankce EU vůči Rusku. V tomto ohledu má tedy daleko blíž k polské než k maďarské vládě, ačkoli původně, před ruskou agresí, to vypadalo spíše na hlubší ideové porozumění s maďarským lídrem.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!