Do míst, jako je berlínský Marzahn nebo sídliště Lichtenberg, se dobrovolně nestěhoval nikdo. Kdo mohl, snažil se dostat pryč. Nyní ale tyto lokality přitahují pozornost investorů. V nejisté době ekonomické krize platí nemovitosti v Německu za stabilní investici. A může jít třeba o východoněmecký panelák.
FOTOREPORTÁŽ: Jeden den na berlínských sídlištích
„Panelák je velmi efektivní. Můžete jich koupit hodně na jednom místě a máte tisíc bytů, které jsou si podobné a dá se s nimi tedy dobře nakládat,“ říká pro agenturu Bloomberg Christian Schulz-Wulkow z berlínské pobočky Ernst & Young Real Estate.
Mezi investory, kteří skupují německé paneláky, patří například firma Cerberus. Ta letos v květnu koupila 22 tisíc bytů od zbankrotované společnosti Speymill Deutsche Immobilien. Americká firma Blackstone zase nakoupila osm tisíc jednotek. V obou případech šlo o byty, z nichž většina pochází z časů NDR.
Už to není jako za Honeckera, zbourali celé bloky
Dneska už to tu není jako dřív, říká důchodce Sven, který sídliště Marzahn zažil v dobách, kdy komunistickému východnímu Německu ještě vládl Erich Honecker. „Hodně paneláků tu zbourali,“ ukazuje prstem na modré nebe mezi dvěma betonovými bloky.
Německá vláda totiž v roce 2000 spočítala, že na sídlištích bývalé NDR zeje prázdnotou dohromady asi milion bytů. Vznikl takzvaný program Stadtumbau Ost, což byl velkorysý projekt přestavby východoněmeckých měst. Jeho cílem bylo zbourat několik set tisíc bytů. V berlínském Marzahnu jich padlo za oběť demolici asi pět tisíc.
Někdy byly zbourány celé bloky, jindy stavaři domy panel po panelu rozebrali a výsledkem byly nízké stavby o poznání lidštějších rozměrů. Čas od času takto vzniklo velice žádané bydlení. Příkladem můžou být takzvané Ahrensfeldské terasy, kdy z původně kvádrovitého paneláku vznikl svažující se terasový dům.
Neviditelné sídliště, viditelné relikty socialismu
Přestavbou Stadtumbau Ost, která skončila v roce 2009 a stála celkem zhruba 2,5 miliardy eur, vznikl také jiný Marzahn. Vysokých, obnažených paneláků zbylo jen málo a stojí daleko od sebe, ty nízké jsou potom obklopené stromy. Výsledný dojem je takový, že sídliště není vidět. Tomu napomáhá i skutečnost, že Berlín leží v rovině, takže při procházce po Marzahnu vidíte většinou jen stromy a části paneláků, jejichž fasády jsou nové a většinou vypadají moderně.
Některé vzpomínky na bývalý režim ale zůstaly zachovány. Například Marzahnskou promenádu stále zdobí budovatelské plastiky a sochy z osmdesátých let. „Jsem rád, že to tu je. Je to důležité,“ ukazuje hrdě důchodce Sven na mozaiku s motivem míru od profesora Waltera Womacky z roku 1988. Když se vám ještě k tomu opodál poštěstí spatřit dnes již velmi vzácný trabant nebo narazíte na východoněmecký motocykl Simson, retro atmosféra je dokonalá.
Berlín žije v nájmu
Na sídlišti Marzahn, které po pádu berlínské zdi platilo za jednu z nejhorších adres, ale v současnosti nebydlí jen důchodci. Ze stále dražšího centra německé metropole sem utíkají i mladí lidé. „Na Prenzlauer Bergu nám zvedli činži tolik, že už jsme si tam nemohli dovolit dál bydlet. Stala se z toho čtvrť pro bohaté. V Marzahnu je to fajn, dobrý vzduch a hodně zeleně. Jen na koncerty je to dost daleko,“ říká třicátník Olof, který se na berlínské sídliště přestěhoval před necelým půlrokem. Olof není jediný, i průzkumy statistiků potvrzují migraci obyvatel ze středu směrem na okraj města.
Většina Berlíňanů žije v pronajatém bydlení, jen 14 procent obyvatel města bydlí ve vlastním. Bytová družstva jsou velká a mají typicky několik tisíc jednotek, které pronajímají. Činže v německém hlavním městě jsou stále o 30 až 40 procent nižší než v západoněmeckých městech, stejně tak ovšem mzdy.
O byty v Německu se kupci perou
Krize ale přinesla nečekaný fenomén – z německých sídlišť se stávají stabilní a tedy vyhledávané investice. „Německo je na investice do bytů jedním z nejlepších míst v Evropě,“ říká Roger Orf, šéf evropské větve americké firmy Apollo, jejíž dcera Cerberus ve spolkové republice koupila 22 tisíc bytů. Velká část z nich jsou paneláky z časů NDR.
Podle deníku Handelsblatt utratili za první pololetí letošního roku zahraniční investoři v Německu za bytové domy 3,3 miliardy eur. „Kdo chce prodávat byty v Německu, tomu kupci utrhnou ruce,“ potvrzuje trend Andre Adami, analytik z berlínské firmy pro průzkum trhu BulwienGesa. „Každé portfolio, které se na trhu objeví, vyvolá velkou poptávku,“ dodává.
Další velký obchod, který je na spadnutí, zahrnuje prodej 38 tisíc bytů v Drážďanech. Zbavit se jich chce firma Fortress Investment, která je koupila ještě před krizí v roce 2006, kdy byl realitní trh na svém vrcholu. Velkou část bytů v tomto balíku tvoří východoněmecké paneláky.
Berlín - od našeho zpravodaje
