Z obav o ztrátu práv občanů Evropské unie žádají masy Britů o vydání občanství v cizích zemích. Rapidně narostl zájem především o to irské, německé a francouzské, Britové ale žádají také v Belgii, Španělsku, Portugalsku, Švédsku či Kypru.
Ani po uplynutí více jak tří měsíců po referendu není zcela jasné, jak budou po brexitu občané Spojeného království dál žít či pracovat v Evropské unii. A právě kvůli nejistotě se masy Britů takto pojišťují a nečekají na politický resultát vyjednavačů brexitu.
Zatímco minulý rok podalo žádost o irské občanství 65 tisíc Britů, jen do června tohoto roku irské úřady zahltilo víc jak sto tisíc žádostí. Od referenda stoupla poptávka po irských pasech o padesát procent, napsal The Guardian. Tamní úřady už proto musely najmout nové zaměstnance, aby nápor zájemců byly schopné zvládnout.
Britové z Anglie, Skotska a Walesu mají na irské občanství nárok v případě, pokud prokážou, že alespoň jeden z jejich rodičů či prarodičů pocházel z Irska. Podle některých odhadů tak má právo na tamní pas asi deset procent Britů.
Také francouzský list Le Monde upozornil na 385 britských žádostí o občanství v zemi galského kohouta v roce 2015. Loni se tento počet zvýšil o 254 procent, tedy na 1363 žádostí. Podobná situace platí v Německu. Tamní úřady oznámily, že 2865 Britů získalo loni německé občanství. Meziročně jde o nárůst dokonce o 361 procent.
Britové opustí Unii na jaře 2019. Jedním z důvodů, proč většina hlasujících v referendu volila brexit, byl zájem omezit počty lidí z jiných států Unie, kteří přicházejí na ostrovy žít a pracovat. Podle britských médií má být ale součástí dohody o přechodných období paradoxně i stanovisko o tom, že volné cestování osob z Unie do Británie by mohlo být možné ještě nejméně dva roky po brexitu. Navzdory vůli voličů.
