Soukromí investoři budou vybízeni k účasti v kontraktech, spolumajitelé projektů budou smět upisovat své akcie a penzijní fondy investovat do železničních společností, píše ministerstvo v oficiálním dokumentu. Firmy jako Alstom, GE, Bombardier nebo Kawasaki Heavy Industries už v Číně vyhrály řadu lukrativních tendrů, jejich přítomnost v zemi se ale dosud omezovala jen na dodávání komponentů. Zahraniční firmy si také stěžují, že leckdy kontrakty získaly jen za cenu předání technologie, aby poté s čínskými firmami bojovaly o zakázky v mezinárodních tendrech.
Peking otevření železnice naznačil už letos na jaře, když sektor označil za jeden ze sedmi odvětví, do kterých vpustí soukromé zahraniční investice. Čínská železniční síť peníze zoufale potřebuje. Nedostatek tratí zpomaluje nákladní přepravu a osobní vlaky jsou přeplněné pracovníky, kteří denně dojíždějí za prací do milionových megalopolí. Jen v prvním čtvrtletí tohoto roku hospodařilo ministerstvo se ztrátou 1,1 miliardy dolarů, především kvůli velkým nákladům na financování úvěrů – na konci března činil celkový dluh 384 miliard dolarů. Investice do železnice se zasekly po katastrofě v červenci 2011, při které zahynulo čtyřicet lidí.
Jeden zajímavý pilotní projekt soukromé železnice se chystá v ráji byznysmenů, městě Wen-čou. Tato provincie se stala experimentální laboratoří, ve které Peking testuje reformy. Občané Wen-čou mají financovat polovinu městské železnice, která vyjde na 1,11 miliardy dolarů. Svou „investici“ si prý bude moci každý občan po roce vybrat.
Soukromé investice lákají i jiné místní vlády. Ať už tím, že vypisují tendry s pevnými mírami zisku, nebo že nabíhistoricky zejí akcie v chystaných projektech, uvedl Čou Te-wen, předseda Asociace malých a středních podniků z Wen-čou. Ministerstvo také hodlá otevřít soukromým investorům čínské železniční projekty v zahraničí. Jde třeba o trať do Mekky, která se potýká s nekontrolovatelným nárůstem nákladů.
Čínské problémy s financováním železnic vyplavaly na povrch, když Peking v roce 2006 dostavěl vysokohorskou trať do Tibetu. Její význam byl ze značné části spíše politický, ale stavba byla extrémně předražena.
*
