Piketty a spol. píší Merkelové: Změňte přístup k Řecku, pacient vykrvácel
Podle Pikettyho a další čtveřice ekonomů dosavadní záchranný program Řecku nepomohl, naopak se tamní hospodářství nachází v rozkladu, daňové výnosy prudce klesají, stejně jako výroba a zaměstnanost, uvádějí v dopise.
Sociální důsledky řeckých škrtů jsou podle nich neméně závažné – čtyřicet procent dětí dnes žije v chudobě, dětská úmrtnost láme rekordy a nezaměstnanost mladých se blíží padesáti procentům.
Pokračování v podobné politice úspor nařízených věřiteli znamená pro Řecko „přiložit si k hlavě nabitou zbraň a stisknout spoušť,“ píše se v dopise. „Kulka ovšem nezabije pouze Řeckou budoucnost v Evropě. Vedlejším efektem bude i pohřbení eurozóny jako výspy naděje, demokracie a prosperity, nehledě na možné dalekosáhlé hospodářské důsledky po celém světě,“ dodávají jeho pisatelé.
Thomas Piketty nedávno dal exkluzivní rozhovor týdeníku Euro, čtěte:
Thomas Piketty navíc obvinil Němce z historické ignorance při prosazování tvrdé linie vůči Řecku. „Při psaní Kapitálu v 21. století jsem si uvědomil šokující skutečnost, že Německo je ukázkovým příkladem země, která v průběhu svých dějin nikdy nesplatila své vnější dluhy. Ani po první, ani po druhé světové válce,“ uvedl Piketty v rozhovoru pro německý list Die Zeit. Odpuštění německých dluhů podle něj naopak značně přispělo k tamnímu poválečnému vzestupu.
„Bojím se, že kvůli této zarážející neznalosti historie mohou konzervativní politici, obzvláště ti němečtí, zničit Evropu a její myšlenku jednotného společenství,“ dodal Piketty. Zásadně tak nesouhlasí s tvrzením německého ministra financí Schäubleho, podle něhož by jednotu Evropy posílil právě odchod Řecka z eurozóny.
Přečtěte si také komentář Pavla Párala k dluhové krizi:
„Když začneme vyhazovat jednotlivé státy, stávající krizi důvěry v eurozóně akorát prohloubíme. Výsledkem bude pouze to, že si finanční trhy vyhlédnou další stát,“ uzavírá autor Kapitálu v 21. století.
Z vyjádření německé kancléřky Merkelové ale plyne, že zásadní změnu kurzu ve vyjednání s Tsiprasovou vládou nechystá. Merkelová zopakovala, že tzv. „ostříhání“ řeckých závazků je vyloučeno. Řekové požadují restrukturalizaci svého ohromného dluhu a za potřebnou ji považuje i Mezinárodní měnový fond.
| Ekonomové podepsaní pod dopis Angele Merkelové |
|---|
| Heiner Flassbeck, bývalý státní tajemník na německém Spolkovém ministerstvu financí |
| Thomas Piketty, profesor ekonomie na Fakultě ekonomie v Paříži |
| Jeffrey D. Sachs, profesor trvale udržitelného rozvoje, managementu a politiky zdravotnictví a ředitel Earth Institute na Kolumbijské univerzitě |
| Dani Rodrik, profesor mezinárodní politické ekonomie na Harvard Kennedy School |
| Simon Wren-Lewis, profesor ekonomické politiky na Blavatnikově škole politických věd na Oxfordské univerzitě |
„V roce 2012 jsem se zabývali udržitelností dluhu. Prodloužili jsme splatnost, odložili jsme splácení půjček z EFSF (Evropského fondu finanční stability) na 2020. Takže neřešíme udržitelnost dluhu poprvé,“ uvedla Merkelová, která je na návštěvě v hlavním městě Bosny.
„Řekla jsem, že klasické ostříhání je pro mě nemyslitelné a to se mezi včerejškem a dneškem nezměnilo,“ citovala Merkelovou agentura Reuters.
Lagardeová: Restrukturalizace je nutná
MMF minulý týden ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat dodatečné finanční prostředky až 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) a rozsáhlé odpuštění dluhů, aby získalo prostor k nadechnutí a mohlo oživit hospodářství. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová pak ve středu uvedla, že je třeba řecký dluh restrukturalizovat, pokud mají záchranné programy fungovat,. Řecko však musí pokračovat s reformami, které sníží náklady.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dal ve Frankfurtu měnovému fondu zapravdu, když řekl, že udržitelnost dluhu bez jeho „sestřihu“ není možná. Zároveň ale dodal, že by tím byla porušena pravidla EU. Také vyjádřil pochybnosti o možnosti takzvaného refinancování dluhu, při kterém se změní podmínky splatnosti. „Myslím si, že prostor, který máme, je velmi malý,“ upozornil německý ministr.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Ve vztahu k HDP je dluh Řecka druhý nejvyšší na světě za Japonskem. Největším věřitelem Řecka je Evropský fond finanční stability (EFSF), kterému řecká vláda dluží zhruba 130,9 miliardy eur. Z jednotlivých zemí je největším věřitelem Řecka Německo, kterému dluží 68 miliard eur. Tato částka zahrnuje půjčky a prostředky z EFSF.
