Jeho plány jsou velkolepé, jenže detaily nutné ke spočítání, jestli mají šanci uspět, zatím chybí. A tak se Amerika dohaduje, ve kterém státě by na tom za Romneyho vlády byla která středostavovská rodina lépe a jak velkou díru do veřejných financí by udělalo jeho plošné seškrtání daňových sazeb a omezení některých odpočitatelných položek a daňových slev.
Spojené státy hospodaří už čtyři roky s deficitem federálního rozpočtu větším než bilion dolarů. Od roku 2008 se státní dluh vyšplhal z necelých 40 procent na téměř 73 procent HDP. Ve srovnání s eurozónou, která se potýká s dluhovou krizí, je letošní primární deficit USA, do něhož se nezapočítávají úroky ze státního dluhu, pětkrát vyšší. Ratingová agentura Moody’s už proto varovala, že pokud vláda nepřijde po volbách s jasným plánem na snižování tempa zadlužování, připraví USA o nejvyšší ratingovou známku.
Obama slibuje, že kombinací zvýšení daní pro bohaté Američany a snížení výdajů, které automaticky nevyplývají ze zákonů, se mu podaří do roku 2017, kdy bude opouštět úřad, snížit deficit rozpočtu z nynějších 8,1 na 2,5 procenta HDP. Na této úrovni by měl deficit zůstat. Zatímco nyní dluží USA 11,4 bilionu dolarů (73,7 procenta HDP), v roce 2017 to bude 15,2 bilionu (77,2 procenta HDP).
Tyto plány ovšem mají háček. Je pravděpodobné, že dolní komoru Kongresu opět ovládnou republikáni, kteří se s Obamou na způsobu snižování deficitu neshodnou. Zamýšlené zvyšování daní pro bohaté už loni odmítli a není důvod si myslet, že příští rok budou vstřícnější.
Romney hodlá proti rostoucímu zadlužení státu bojovat tím, že výši vládních výdajů omezí na 20 procentech HDP. Letos federální vláda utratí 23,5 procenta HDP. Ekonomiku chce podpořit plošným snížením sazeb u daně z příjmu o 20 procent. Neznamená to ale, že by Američané platili nižší daně, protože Romney chce osekat i daňové slevy a odpočitatelné položky.
Jenže detaily zatím chybí a dosavadní Romneyho protiřečící si komentáře spíše nahrávají skeptikům, kteří spočítali, že změnami v daních přijde vláda v příštích deseti letech o pět bilionů dolarů. Romney však trvá na svém, že žádný výpadek v příjmech za jeho vlády nenastane, a detaily nechává až na jednání se zákonodárci po volbách. Slibuje i přijetí ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu.
Toto předvolební handrkování se odehrává na hraně takzvaného fiskálního útesu. V lednu vyprší platnost dřívějších daňových úlev a zároveň začne platit zákon, který plošně oseká rozpočtové výdaje. Prezident ho loni musel podepsat výměnou za schválení vyššího stropu pro státní zadlužení. Dohromady by tato opatření srazila příští rok vládní deficit o téměř pět procent HDP. Kvůli tak náhlému utažení kohoutků by se ale výkon americké ekonomiky propadl v první půlce roku o 2,9 procenta. Nezaměstnanost by se podle propočtu kongresového rozpočtového úřadu vyhoupla nad devět procent.
Kandidáti o tomto problému taktně mlčí. I proto, že fiskálnímu šoku může zabránit jen Kongres. Už v létě se šéfové Senátu a Sněmovny reprezentantů dohodli s Bílým domem, že by se platnost škrtů a zvýšení daní odsunula až do března, aby vláda měla více času fiskálnímu útesu zabránit. O tom však Kongres zatím nehlasoval. Nově se objevila informace, že skupina senátorů v tajnosti pracuje na tom, jak fiskální šok odložit. Jak by tento návrh měl vypadat nebo kdy by o něm mohli poslanci a senátoři jednat, zatím známo není.
