Po roce chalífátu může Islámský stát v Iráku a Sýrii vládnout dál
Extremisté z organizace Islámský stát, která se do loňského června nazývala Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), zažili pod vedením abú Bakra Bagdádího, alias chalífy Ibráhíma, od zahájení tažení v Iráku začátkem roku 2014 prakticky jen samé úspěchy. Porážky přišly až letos, kdy americké nálety, ofenzívy irácké armády, kurdských bojovníků či šíitů zastavily v některých oblastech expanzi sunnitských radikálů.
Letos v lednu byli vytlačeni z irácké provincie Dijála severně od Bagdádu a z kurdského pohraničního města Kobani v Sýrii, o dva měsíce později je irácká armáda vyhnala z města Tikrít a v polovině června dobyly kurdské milice syrské pohraniční město Tall Abjad.
IS si ale i letos připsal některé významné vojenské úspěchy, když v květnu dobyl irácké město Ramádí (správní centrum provincie Anbár; asi 110 kilometrů západně od Bagdádu) či historické syrské město Palmýra.
IS v blízké budoucnosti přežije, říká expert
„Skupina se podobá povstaleckým hnutím: v některých oblastech může oslabit, jinde může území získat, podle mého ale v blízké budoucnosti přežije,“ říká odborník Hasan Hasan z analytické skupiny Chatham House s tím, že životnost IS odhaduje ještě nejméně na deset let.
„Idea chalífátu a chalífy Ibráhíma zůstává stále živá v myslích mnoha stoupenců a přívrženců Islámského státu po celém světě,“ míní Charles Lister z katarského think-tanku Brookings Dauhá.
Bojovníci ISIL|Bojovníci ISIL
Islamisté jsou údajně nejbohatšími teroristy na světě
Úspěch IS je vysvětlován bohatými finančními zdroji, vojenskými schopnostmi bojovníků IS i uměním se napojit na protivládní stížnosti prostých lidí jak v Iráku, kde vládne v posledních desetiletích velká nestabilita, tak v Sýrii, která je již od března 2011 rozervána občanskou válkou.
„Islámský stát je nejbohatší teroristickou skupinou světa,“ říká expert Patrick Johnston z analytické skupiny Rand Corporation s tím, že příjmy IS se pohybují okolo dvou milionů dolarů týdně.
Letecké útoky na ropná pole v držení IS a pokles ceny ropy trochu snížily příjmy radikálů, skupina si ale našla další zdroje financí. „Vybírá daně a výpalné, má příjmy z černého trhu a pašování a také prodává ukořistěný majetek,“ dodává Johnston. Podle dalších zdrojů dostává též štědré dary od soukromých mecenášů, kteří IS finančně podporují z Kuvajtu, Kataru či Saúdské Arábie.
Loni ředitel konzultantské firmy Manaar Energy Group ze Spojených arabských emirátů Džaafar Táí odhadoval, že IS získává z prodeje ropy až jeden milion dolarů denně.
Čtěte reportáž Lenky Klicperové:
Využití Saddámových bojovníků
Na vojenském poli využívá IS zkušeností řady bojovníků z bývalé irácké armády či tajných služeb z doby vlády diktátora Saddáma Husajna, který byl odstraněn americkou invazí v roce 2003. Tito vojáci mají zejména zkušenost z osmileté války s Íránem.
Islamisté počítají také s velkým množstvím vojenských nováčků, zejména ze zahraničí, ale také s množstvím ukořistěné i na černém trhu nakoupené vojenské techniky, která zahrnuje jak lehké zbraně, tak dělostřelectvo, tanky či obrněná vozidla. Podle Hasana má vojenská složka IS „vybavení, výcvik i operační prostředky jako menší armáda“.
Podle odborníků je mezinárodní koalice navzdory některým úspěchům limitována zejména nepřítomností pozemních jednotek a tajných služeb na územích ovládaných IS. Navíc islamisté soustřeďují svůj postup na oblasti, kde jsou místní síly oslabeny dlouhými boji.
IS nabízí lidem stabilitu i brutalitu
Po obsazení některého území zde IS podle Johnstona ihned zřizuje místní správu a policii. Pro místní obyvatele mají džihádisté dvojí tvář: na jednu stranu terorizují obyvatele brutálními veřejnými popravami, na druhou stranu jim nabízejí relativní stabilitu s dostupnými veřejnými službami jako je zdravotnictví a školství.
„Někteří lidé mají strach z moci islamistů, jiným se ale džihádistický model správy věcí veřejných líbí, protože nevidí jinou alternativu,“ míní Hasan. Právě absence alternativy byla klíčem k úspěchu IS v Iráku a Sýrii, kde se sunnitská populace cítila být vyňata z moci, kterou drželi šíité.
V Sýrii bylo povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada vedeno zejména sunnitskou komunitou, v Iráku sunnité vinili převážně šíitskou vládu z diskriminace.
Protože tato situace zůstává neměnná, může podle Listera IS „i dál využívat ve svůj prospěch souhlas místní populace“. „Jediným opravdovým řešením problému IS by bylo vymýcení tohoto rozdělení společnosti, což islamisté podporují,“ uzavírá Lister.
Kurdové versus Islámský stát. Život mezi nadějí a beznadějí