Dosavadní pravidla stanovená Bruselem počítala s tím, že v roce 2020 budou energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zastoupeny deseti procenty. Plodiny, z nichž se biopaliva vyrábějí, však i v důsledku této podpory ze strany EU začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin. Proto se unie rozhodla zajistit, aby ekologická paliva nebyla vyráběna pouze z plodin rostoucích na polích, ale i z jiných zdrojů.
Někteří poslanci hodlali biopaliva takzvané první generace, z nichž se podle nich stal byznys ohrožující výrobu potravin, omezit ještě více, konkrétně na šest procent. Nakonec však zůstalo u sedmi procent. „Je to přijatelný kompromis,“ komentoval návrh eurokomisař pro energetiku a klimatické změny Arias Caňete.
V Česku tvoří podíl biopaliv v současnosti zhruba šest procent. Podle zákona musí dodavatelé pohonných hmot zajistit, aby v benzinu bylo nejméně 4,1 procenta objemu biosložky a u nafty šest procent. O budoucí formu podpory biopaliv se v Česku vede bouřlivá debata.
„Jde o významnou reformu, která podpoří vývoj nových pokročilých biopaliv (druhé generace) bez toho, aby omezila používání klimatu prospěšného ethanolu a bionafty,“ uvedl evropský poslanec Christofer Fjellner, který se podílel na vyjednávání.
Nová paliva na trhu chybí
Podle českého Ministerstva zemědělství v Česku nyní nikdo biopaliva druhé generace ve velkém nevyrábí. „Mám silný dojem že to v ČR zatím není jinak než v rámci nízkoobjemových pokusných provozů. Rafinerie zásadního významu pro trh jsou údajně v EU pouze dvě,“ uvedl mluvčí úřadu Hynek Jordán.
Ministerstvo podle něj nehodlá podporu biopaliv první generace ukončit. „Povinným přimícháváním biosložky do fosilního paliva získáme pouze okolo 5,5 procenta objemových podílu biopaliv v dopravě v souladu s normami pro palivo. Zbytek je třeba uvést formou vysokoprocentních biopaliv, což půjde bez podpory obtížně,“ uvedl Jordán. „Evropská komise i proto dále pokračuje ve schvalovacím procesu programu podpory biopaliv v ČR a jeho schválení je očekáváno bez větších obtíží,“ dodal.
První krok
Ekologické organizace novou dohodu opatrně vítají. „Po letech lobbování ze strany průmyslu a jednotlivých vlád je výsledná dohoda mnohem slabší, než původní návrh Komise. vysílá nicméně jasný signál, že biopaliva založená na plodinách nemají v Evropě žádnou budoucnost,“ řekl Pietro Caloprisco z organizace Transport & Environment.
Podle Marc-Oliviera Hermana z organizace Oxfam by měli evropští zákonodárci vnímat sedmiprocentní hranici jako první krok. „Evropa musí tato paliva úplně vyřadit, aby nemohla dále ohrožovat potravinovou bezpečnost a přispívat ke změnám klimatu,“ prohlásil.
