Půl roku po teroristickém útoku Hamásu je Izrael v těžké pozici, kdy ztrácí západní podporu pro své počínání v Pásmu Gazy. Situaci mu komplikují vlastní chyby i blížící se americké volby, které nutí prezidenta Joea Bidena zaujmout k židovskému státu kritičtější postoj. Doma navíc roste odpor vůči premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a Izraelci se znovu vydávají do ulic. Země se mezitím dostává do stále vyhrocenějšího vztahu s Íránem, který se v poslední době snaží upevnit své regionální postavení.
Po brutálních činech palestinských teroristů měl Izrael na podzim silnou západní podporu pro operaci v Gaze s cílem zničit Hamás. Odborníci však už tehdy varovali, že na to bude mít omezený čas. S rostoucím počtem obětí v Gaze, kde podle tamního ministerstva zdravotnictví zemřelo už na 33 tisíc lidí, a sílící humanitární katastrofou však roste tlak na to, aby Izrael zásah ukončil. Aktuálně vzbudil velký rozruch pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Gaze, který zabil sedm humanitárních pracovníků, mimo jiné z Austrálie, Británie a Polska.
Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě v důsledku špatné identifikace cíle ve složitých nočních podmínkách. Biden však podrobil zemi možná dosud nejostřejší kritice od počátku operace. „Pokud jde o počet zabitých humanitárních pracovníků, je to jeden z nejhorších konfliktů v živé paměti,“ uvedl ve svém prohlášení. „To je hlavní důvod, proč je distribuce humanitární pomoci v Gaze tak obtížná – protože Izrael neučinil dost pro ochranu humanitárních pracovníků, kteří se snaží poskytnout nezbytně potřebnou pomoc civilistům,“ dodal prezident. Zdůraznil také rostoucí frustraci Spojených států z pokračující války a přibývajících mrtvých civilistů.
Nespokojenost vyjádřili i další západní lídři, například britský premiér Rishi Sunak. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že událost podrobuje těžké zkoušce polskou solidaritu s Izraelem. Americké stanovisko je však pro Izrael stěžejní, nejde přitom o první znak změny kurzu. Kupříkladu koncem března se Netanjahuovi nepodařilo přesvědčit USA, aby vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající k okamžitému příměří. Spojené státy se místo toho zdržely a usnesení prošlo. Netanjahu si poté stěžoval, že Washington tak poškozuje izraelské válečné úsilí.
Biden se nezavděčí ani jedné straně
Biden se přitom už delší dobu snaží lavírovat mezi americkou podporou židovského státu a snahou nepohněvat si před volbami část demokratů, která je k ní kritická. Tyto hlasy se projevují i v primárkách, v nichž už šéf Bílého domu získal dostatek delegátů, jeho nominaci ale strana ještě musí v létě oficiálně potvrdit. V hlasování ve Wisconsinu tento týden aktivisté mobilizovali odpůrce Bidenovy blízkovýchodní politiky.
„Biden předtím udělal v roce 2020 hodně práce, aby udržel levici a demokratickou koalici silnou a pohromadě, ale teď odsouvá stranou mladé a barevné voliče,“ postěžoval si stanici ABC News organizátor kampaně, sedmadvacetiletý David O’Keeffe. Doufá, že aktivita přiměje Bidena změnit názor na konflikt a podpořit ukončení bojů. Někteří prezidentovi poradci se obávají, že ho jeho postoj bude stát hlasy přímo i v listopadových volbách, a to právě zejména u mladých a lidí muslimské víry.
Z průzkumu pro The Wall Street Journal na konci února vyplynulo, že šedesát procent voličů nesouhlasí s Bidenovým jednáním spojeným s válkou, oproti prosinci jde o nárůst o osm procentních bodů. Šest z deseti Američanů podle šetření Pew Research Center přitom chápe důvody, proč Izrael bojuje s Hamásem. Meziročně se však snížil počet lidí, kteří v USA hledí na Izrael příznivě, podle ústavu Gallup poklesl o deset procentních bodů na 58 procent. U mladých byl ale propad dramatický, aniž by se zlepšily jejich názory na palestinskou samosprávu.
Biden na druhé straně riskuje ztrátu hlasů amerických Židů, kteří operaci v Gaze podporují a míní, že prezident podléhá tlaku zevnitř své strany. Poměrně opatrný je však i jeho republikánský rival Donald Trump, jenž nedávno varoval blízkovýchodního spojence před ztrátou podpory a vyzval Netanjahua k rychlému ukončení konfliktu. „Potřebujeme mír ve světě, potřebujeme mír na Blízkém východě,“ řekl během rozhovoru pro Fox News Channel.
Riziko širšího konfliktu není zažehnané
Netanjahu je i pod domácím tlakem, v Jeruzalémě a Tel Avivu se o víkendu konaly největší protesty od říjnového útoku. Demonstranti vyjádřili především nespokojenost s tím, že vláda nezajistila propuštění všech rukojmích. Na transparentech vyzývali premiéra, aby rezignoval a v zemi se konaly nové volby. Člen válečného kabinetu Benny Ganc chce, aby se hlasování uskutečnilo v září. Zdá se tak, že pomalu vyprchává přechodná jednota izraelské společnosti vyvolaná palestinským terorismem.
To pro vládu není dobrá zpráva i kvůli sílícím třenicím s Íránem, sponzorem různých militantních skupin v regionu, přes které se v posledních měsících snaží posílit svůj vliv. Íránský prezident Ebráhím Raísí pohrozil odvetou za pondělní vzdušný útok na íránský konzulát v syrském Damašku, který Teherán připisuje Izraeli. Odborníci míní, že jde o vážnou a nebezpečnou eskalaci. Teherán navíc do sporu vtahuje Spojené státy a naznačuje, že nesou za úder rovněž zodpovědnost, proti čemuž se Washington ostře ohradil.
Není tak vyloučené, že íránská odveta bude mířit na americké cíle. Spojené státy mají v Jordánsku, Sýrii, Iráku, Libanonu a v Izraeli na šest tisíc vojáků. Více než třicet tisíc dalších jich je v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a v okolních vodách. Jejich ochrana je doma velkým tématem, které může republikánům sloužit ve volbách. Prezident čelil v posledních měsících kritice jak od izolacionistů, tak od jestřábů za svůj postoj a zásah proti jemenským Húsíům, kteří v Rudém moři útočí na obchodní lodě. Rozhodně tak nestojí o další zvýšení napětí v regionu.
