Po zásahu policie na Bolotném náměstí v Moskvě bylo spolu s Frumkinem zatčeno na 400 lidí a desítky byly zraněny. V předvečer Putinovy inaugurace v roce 2012 se demonstranti sešli k protestu proti údajné nelegitimitě prezidentských voleb.
Policie i aktivisté se vzájemně obviňovali z provokací, uvádí agentura Reuters, podle Evropského soudu ale jednoznačně selhali strážníci. „Orgány veřejné moci zcela rezignovaly na komunikaci s organizátory shromáždění, která však představuje nedílnou součást jejich povinnosti zajistit pokojný průběh shromáždění,“ píše se v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Konkrétně zásah proti Frumkinovi byl hrubě nepřiměřený, mimo jiné proto, že jeho zadržení a následné uvěznění mělo podle verdiktu za cíl odradit občany od protestů a zapojení se do aktivit opozičních hnutí. Podle tehdejšího vysvětlení policie šel Frumkin za mříže za blokování dopravy a neuposlechnutí jejích pokynů.
Zákrok policie na Bolotném náměstí v Moskvě roku 2012
Není však jediný, jehož případemem se Evropský soud v souvislosti s demonstrací zabývá, připomíná agentura Reuters. Brzy mohou padnout další podobné verdikty. Již v září navíc Evropský soud pro lidská práva přiznal dalším třem účastníkům protestu odškodnění ve výši sedmi tisíc eur (189 tisíc korun). To ovšem samo o sobě neznamená, že se poškození peněz dočkají.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž v prosinci podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Rozhodovat o tom má na základě žádosti prezidenta či vlády.
Ruská ústava má při tom „vyšší právní platnost“ a „nezpochybnitelnou prioritu“, uvedl tehdy jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.
Rusko přitom v roce 1996 podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.