Podřídí se Moskva Štrasburku? Opozičním aktivistům má dát 53 tisíc eur

Policie zasahuje proti demonstrantům v předvečer Putinovy inaugurace v roce 2012

Policie zasahuje proti demonstrantům v předvečer Putinovy inaugurace v roce 2012 Zdroj: ctk/ap

Moskevská demonstrace z roku 2012 proti znovuzvolení Vladimira Putina prezidentem má dohru u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tam se obrátil Jevgenij Frumkin, jenž žádal odškodnění za své zatčení a dvoutýdenní uvěznění. Soud mu přiznal nárok na 32 tisíc eur (865 tisíc korun). Již dříve vyměřil třem dalším demonstrantům sedm tisíc eur (189 tisíc korun). Není ale jisté, zda se Rusko verdiktům podřídí. V prosinci Putin podepsal zákon umožňující nerespektovat mezinárodní soudy.

Po zásahu policie na Bolotném náměstí v Moskvě bylo spolu s Frumkinem zatčeno na 400 lidí a desítky byly zraněny. V předvečer Putinovy inaugurace v roce 2012 se demonstranti sešli k protestu proti údajné nelegitimitě prezidentských voleb.

Policie i aktivisté se vzájemně obviňovali z provokací, uvádí agentura Reuters, podle Evropského soudu ale jednoznačně selhali strážníci. „Orgány veřejné moci zcela rezignovaly na komunikaci s organizátory shromáždění, která však představuje nedílnou součást jejich povinnosti zajistit pokojný průběh shromáždění,“ píše se v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Konkrétně zásah proti Frumkinovi byl hrubě nepřiměřený, mimo jiné proto, že jeho zadržení a následné uvěznění mělo podle verdiktu za cíl odradit občany od protestů a zapojení se do aktivit opozičních hnutí. Podle tehdejšího vysvětlení policie šel Frumkin za mříže za blokování dopravy a neuposlechnutí jejích pokynů.

Zákrok policie na Bolotném náměstí v Moskvě roku 2012

Není však jediný, jehož případemem se Evropský soud v souvislosti s demonstrací zabývá, připomíná agentura Reuters. Brzy mohou padnout další podobné verdikty. Již v září navíc Evropský soud pro lidská práva přiznal dalším třem účastníkům protestu odškodnění ve výši sedmi tisíc eur (189 tisíc korun). To ovšem samo o sobě neznamená, že se poškození peněz dočkají.

Ruský prezident Vladimir Putin totiž v prosinci podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Rozhodovat o tom má na základě žádosti prezidenta či vlády.

Ruská ústava má při tom „vyšší právní platnost“ a „nezpochybnitelnou prioritu“, uvedl tehdy jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.

Rusko přitom v roce 1996 podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.