Nikdy jsem neřekl, že jsem proti tomuto uložení do hrobu. Vysvětloval jsme jen, jak se spravují obecní hřbitovy,“ řekl starosta Christian Leclerc agentuře AFP o telefonátu s redakcí listu Le Parisien. Novinářka podle něj jeho slova vytrhla z kontextu. Uvedl také, že v den, kdy se romská rodina obrátila na radnici, byl na dovolené a že ho v této otázce zastupovala osoba bez zkušenosti s podobnou problematikou.
„Došlo k chybě v interpretaci při procesu rozhodování. Měli jsme na výběr mezi obcemi Corbeil a Champlan. Dal jsem ve středu ráno souhlas (po telefonu) k oběma variantám. Mám textovou zprávu, která to dokazuje. Je to vše nafouknuté. Opravdu mě moc mrzí, že to dostalo takový rozměr,“ prohlásil starosta.
Podle pohřební služby, která se na žádost rodiny zesnulé obrátila na radnici Champlanu, starosta pohřbení skutečně odmítl, a to bez jakéhokoli vysvětlení. „Není povinen se ospravedlňovat, ale podobné odpovědi jsou velmi vzácné,“ řekl šéf pohřebního ústavu v obci Corbeil Julien Guenzi.
Starostové mohou pohřbení odmítnout
Blízcí zesnulého se mají v souladu s francouzskými zákony obracet se žádostí o uložení do hrobu na starostu té obce, kde nebožtík bydlel, nebo kde zemřel, či kde má jeho rodina společný hrob. V ostatních případech starostové mohou pohřbení odmítnout, poznamenala agentura AFP.
Romská holčička, jejíž rumunská rodina žije v romské osadě nedaleko dvouapůltisícového městečka Champlan 18 kilometrů jihozápadně od Paříže, zemřela v noci na 26. prosince na syndrom náhlého úmrtí kojenců. Zemřela na pohotovosti obce Corbeil asi 30 kilometrů jihovýchodně od Paříže.
Mrtvá holčička bude nakonec pohřbena v obci Wissous, která je asi 14 kilometrů jižně od Paříže. „Každý má právo na slušný pohřeb,“ uvedl starosta Wissous Richard Trinquier. Postup svého kolegy označil za „nepochopitelný“ a „nehumánní“. Pohřeb by se měl nakonec konat v pondělí.
Kritiky se Leclerc po zveřejnění zprávy v tisku ihned dočkal ze strany aktivistů bojujících za větší solidaritu s Romy. Chování hlavy Champlanu označili za případ „rasismu, xenofobie a stigmatizace“. „Tváří v tvář smrti bychom si měli být všichni rovni,“ uvedl k případu také poslanec francouzského parlamentu za zelené François de Rugy.
Oficiální nezávislý ochránce občanských práv Jacques Toubon řekl, že je připraven se případem zabývat, ale že nejprve musí mít k dispozici veškeré informace.
Přítomnost Romů z východní Evropy, především z Rumunska a Bulharska, je ve Francii žhavým politickým tématem. Země prosazuje jeden z vůbec nejpřísnějších postupů proti romským imigrantům, včetně pravidelné likvidace jejich táborů a nucené deportace do zemí původu. Proti tomu však protestují ochránci lidských práv.
Klára Samková: Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů
Konec štědrých dávek pro imigranty. Německo zpřísní pravidla
