Politologie není věda, prohlásil uzbecký režim a zakázal ji

Uzbecký prezident Islam Karimov

Uzbecký prezident Islam Karimov Zdroj: CC BY SA 2.0: Saelma via Flickr

Nemá žádnou vědeckou teorii, je založená jen na západní literatuře a nereflektuje „uzbecký model vývoje“. Tak zní hodnocení politologie z pera uzbecké pracovní komise ministerstva školství. Věda prý navíc zkoumá to samé jako historie, sociologie a psychologie. Na základě zprávy komise ministerstvo školství tuto vědu na konci srpna v Uzbekistánu zakázalo.

Už v roce 2010 vysoké školy zamezily svým studentům se do politologických oborů zapisovat. Poslední vysokoškolský kurz v zemi, který politologii učil, se od nynějška bude jmenovat „Teorie a praxe budování demokratického režimu v Uzbekistánu“. Veškerá politologická literatura se přesune do zvláštních knihoven, přístup do nich je možný pouze na povolení.

Významný uzbecký politolog Farkhad Tolipov napsal otevřený dopis proti rozhodnutí, které podle něho připomíná časy starého sovětského režimu. Ten proti „pseudovědám“ včetně politologie také vystupoval. Úřední představitelé podle Tolipova o zákazu rozhodli, aniž by o této společenské vědě cokoliv věděli. „Toto rozhodnutí odpovídá povaze autoritářského režimu, pro který je politologie pravděpodobně nevysvětlitelným dráždidlem,“ řekl Tolipov deníku Observer.

Tolipov navíc odmítá argument o duplikaci oborů. „Chemik také musí mít řadu znalostí o fyzice, matematice nebo technologiích, které používá. Je překvapivé, že musím takový zjevný fakt vysvětlovat v jednadvacátém století,“ stojí v dopise. Podle šéfredaktora středoasijského serveru Ferghana News Daniila Kislova je zákaz politologie známkou utužujícího se režimu. „Mírou idiocie jsme už skoro dohnali Turkmenistán,“ řekl Observeru Kislov. Sousední středoasijská země se označuje za jednu z nejrepresivnějších zemí světa.

Uzbekistánu se bližší zkoumání politiky moc nehodí. Jeho režim totiž bez větších pochybností spadá do kolonky autoritativní. Prezident Islam Karimov od rozpadu Sovětského svazu k moci nikoho jiného nepustil, vězní a mučí svoje kritiky a posílá dospělé i děti na nucené práce na bavlnová pole.

Karimov letos v dubnu s 90 procenty hlasů vstoupil do svého čtvrtého volebního období, přestože to ústava zakazuje. Ústřední volební komise mu kandidaturu povolila s tím, že současnou konstituci přijal Uzbekistán v roce 2002 a předchozí volební období se proto nepočítají.

Hlavní město Uzbekistánu Taškent

Hlavní město Uzbekistánu TaškentHlavní město Uzbekistánu Taškent | CC BY SA 2.0: Aleksandr Zykov via Flickr

Zdroj: CC BY SA 2.0: Aleksandr Zykov

Podle zprávy neziskové organizace Human Rights Watch režim se lidská práva v zemi porušují ve všech oblastech. Úřady stíhají protirežimní aktivisty a pronásledují i ty, kteří odešli do exilu. Režim vězní své politické oponenty a v nápravných zařízeních pak často dochází k mučení.

Uzbekistán je navíc podle žebříčku Amnesty International jednou z deseti nejzkorumpovanějších zemí světa.

Radek Palata: Nové dálnice světového obchodu

Princezna za mřížemi