Poláci stále nevědí, kdy půjdou vybírat hlavu státu, a do poslední chvíle zřejmě nebude jistý ani způsob hlasování. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tento týden prosadila v dolní komoře parlamentu korespondenční volbu. Zvažuje rovněž týdenní odklad hlasování, první kolo by se tak konalo 17. května. Opozice tvrdí, že prezidentské volby v době, kdy není možné řádně vést kampaň a na poslední chvíli se mění jejich pravidla, nebudou férové.
Vše nasvědčuje tomu, že strana PiS chce uspořádat hlasování za každou cenu, navzdory koronavirové pandemii a přísným pravidlům, která ji doprovázejí. Hraje jí do karet, že se kampaň v podstatě zastavila. V médiích se objevují zejména představitelé vlády a současný prezident Andrzej Duda, který se s podporou PiS uchází o znovuzvolení.
Jeho preference za poslední měsíc stouply o pět procentních bodů na padesát procent. Nejsilnější opoziční kandidátka, Malgorzata Kidawová-Blońská za Občanskou platformu (PO), se naopak v posledních týdnech propadla z 25 procent na patnáct. Dotahuje se na ni kandidát Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Kdyby se volby odložily, jak si dle průzkumů přeje i většina Poláků, mohla by sílící krize pozici Dudy oslabit.
"Odložení voleb by bylo proti ústavě, nelegální," trval na svém v rozhlasovém rozhovoru šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Jeho kritici naopak tvrdí, že protiústavní jsou významné změny na poslední chvíli. V pondělí večer totiž po komplikacích v Sejmu prošel návrh na korespondenční hlasování. "Je to porušení všech zákonů. Pravidla hry nelze měnit během volebních procedur," vyjádřila se pro televizi TVN 24 právní expertka Ewa Letowska.
Panují také obavy, že se pošta na velkou akci nestihne připravit, hlasování mohou provázet zmatky, podvody či rodinný nátlak. Otazník se vznáší i nad účastí Poláků, žijících v cizině. "Tento zákon je jako státní převrat. Víte, že hlasování není možné. Zavedli jste diktaturu, zahodili jste demokracii," prohlásil podle deníku Gazeta Wyborcza Robert Kropiwnicki z PO.
Výtky má i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Obavy o svobodné a čestné volby vyslovila ve středu také česká eurokomisařka pro dodržování evropských hodnot Věra Jourová. PiS však tvrdí, že povinností státu je zajistit občanům účast na volbách a korespondenční hlasování je nyní jediný bezpečný způsob.
Zákon nyní putuje do Senátu, kde má většinu opozice. Už uvedla, že nechá normu posoudit ombudsmanem, ústavním soudem, ale také epidemiology kvůli možnému riziku šíření koronaviru. Očekává se, že horní komora plně využije měsíční lhůty, kterou má, což bude přispívat k další nejistotě ohledně osudu voleb.
Jasno přitom stále není ani o termínu konání prvního kola. V současnosti se spekuluje o tom, že se ho PiS pokusí posunout o týden, aby pošta získala více času na přípravu. Podle kritiků jde však spíše o časovou přetahovanou se Senátem.
| EU stupňuje tlak na Polsko kvůli justičním reformám |
| Soudní dvůr Evropské unie ve středu nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Vyhověl tak žádosti Evropské komise (EK), aby ve věci vydal předběžné opatření. Zároveň odmítl argument Polska, že otázky nezávislosti justice spadají výhradně do kompetencí členských zemí. O složení komory rozhoduje soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Soudní dvůr EU už v listopadu vyzval polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci. Ten počátkem prosince rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá a zpochybnil tím i disciplinární komoru. |
