Myšlenka základního příjmu ožívá. Česko se ale cestou plošných dávek vydat nechce

peníze, ilustrační foto

peníze, ilustrační foto Zdroj: iStock

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Ekonomická krize způsobená bojem proti novému koronaviru oživuje ideu základního příjmu. Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová v pondělí ve vysílání televizního kanálu LaSexta oznámila, že její země co nejdříve zavede vyplácení časově neomezeného nepodmíněného příjmu.

Podrobnosti včetně sumy, na kterou by mohl mít z definice opatření nárok každý Španěl, nicméně nesdělila. Podobné nápady začínají rezonovat i na druhé straně Atlantiku. „Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale pokud se situace dále zhorší, vyplácení časově neomezené univerzální dávky se může jevit jako dobrý nápad,“ říká podle agentury Reuters Sonal Desaiová, která se v kalifornském fondu Franklin Templeton Fixed Income věnuje investiční strategii.

Zavedení základního příjmu by představovalo prohloubení opatření, ke kterým řada vlád sahá už nyní. Například od administrativy Donalda Trumpa by většina Američanů měla jednorázově dostat na účet 1200 dolarů. Za normálních okolností by ale mimořádné vyplácení plošných dávek znamenalo bezprecedentní nárůst rozpočtových deficitů. Za současného stavu jde „jen“ o součást hospodářských stimulů v hodnotě bilionů dolarů.

Rezervované Česko a jiné stimuly

V případě Česka může vyvolávat touhu po zavedení jediné plošné dávky selektivita dosavadních opatření, případně nutnost vypořádat se s byrokracií. Ministerstvo financí ani oslovení experti však realizaci nápadu s nepodmíněným příjmem v tuzemsku příliš nakloněni nejsou.

„Opravdu se zdá být tento okamžik pro zavedení nepodmíněného příjmu jako nejlepší možný, alespoň v historickém kontextu,“ uvádí ekonom Filip Pertold z institutu CERGE. „Na druhou stranu prioritou vlády by mělo být udržení vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Nějaká forma základního příjmu je vhodná pro domácnosti, které nemají žádné úspory a zažívají výpadek příjmů, a to do doby, než budou aktivizovány standardní nástroje sociální politiky,“ dodává Pertold.

„V České republice či jiné zemi Evropské unie s rozvinutým systémem sociálního zabezpečení nepovažujeme řešení na bázi nepodmíněného příjmu za optimální. Disponujeme relevantními a vhodně zacílenými nástroji sociální politiky, které efektivně pomáhají vyrovnat se s nepříjemnými událostmi,“ uvedl za ministerstvo financí Tomáš Weiss.

Změnu směřování českých veřejných financí v době pandemie nejspíš nepodnítí ani ekonomický tým ústředního krizového štábu. „Na prvním setkání tato varianta nerezonovala. Dlouhodobě nejsem zastáncem nepodmíněného základního příjmu. Je to nástroj k udržení statu quo,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková, která je součástí poradního týmu. Sama by se raději zaměřila na zvládnutí „deglobalizace“, tedy na podporu lokální výroby i na masivnější využití technologie 3D tisku, která má potenciál učinit dovoz řady produktů zbytečný. Zmínila to v rozhovoru pro Deník.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!