V přímých volbách nového vůdce strany neměl Schetyna žádného soupeře; hlavnímu rivalovi podle tisku přislíbil za odstoupení z klání místo svého zástupce. Hlasování se zúčastnila sotva polovina - 52 procent - z přibližně 17.000 registrovaných straníků.
„Schetyna dostal 91 procent hlasů,“ oznámila volební komise PO v přímém přenosu na internetu ze stranické konference ve Varšavě. „Grzegorz, Grzegorz,“ skandoval sál, zatímco novopečený předseda uklidňoval emoce slovy: „Ještě jsme nic neslíbili, ani neudělali“, aby PO byla schopná opět vyhrávat volby.
Nejistá pozice i v regionech
„Schetyna má přijít s plánem, jak dostat stranu z největší krize od jejího vzniku,“ napsal deník Gazeta Wyborcza a připomněl Schetynova slova, že polská demokracie je v kritickém stavu, „a to je teprve začátek, a ne konec počínání“ nové vlády konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS). Situace podle něj vyžaduje jednotu a mobilizaci sil.
PiS na základě vítězství v říjnových volbách mohla poprvé od pádu komunismu vytvořit vládu sama, bez koaličních partnerů. Mezitím ovládla klíčové funkce, podřídila si veřejnoprávní média a ochromila fungování ústavního soudu. Podle tisku se PiS nyní chystá oslabit pozice PO v regionech.
O roli vůdčí síly odporu proti novým, konzervativním vládcům Polska s liberály z PO, kterým kritici vyčítají chyby a zanedbání během osmi let vládnutí, soupeří nová strana Moderní, která míří na stejné voliče. Ve vedení PO mají zůstat Schetynovi soupeři, bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak a expremiérka Kopaczová.
Jde o všechno
„Ve střetu s PiS nejde o normální boj o moc, ale o souboj, ve kterém je v sázce vše, co jsme vybojovali po roce 1989,“ prohlásila na konferenci Kopaczová, podle které se PO musí vyvarovat krajností a jít dál zlatou střední cestou. „Poláci jednou ocení, že za vlád PO byla voda teplá, a ne vařící, anebo ledová,“ poznamenala varšavská starostka Hanna Gronkiewiczová-Waltzová.
Varšava je v současnosti hlavní baštou PO, ale PiS míní zdejší region rozdělit na metropoli a její okolí, což by znamenalo nové volby.
Podle čtyř různých průzkumů z poslední doby se popularita PiS nyní pohybuje mezi 27 až 39 procenty, zatímco PO mezi 13 až 16 procenty a Moderní mezi 15 až 27 procenty.
Radek Palata: Polsko a média: proč ty křeče?
