Polští Slezané bojují za uznání vlastního jazyka
Polští aktivisté spolu se skupinou politiků spouštějí kampaň, která obyvatele regionu Slezsko vyzývá, aby se v letošním sčítání lidu v ještě větším množství přihlásili ke slezské národnosti a za svůj mateřský jazyk označili slezský dialekt. Má jim to pomoci zvýšit tlak na vládu, aby uznala slezštinu jako oficiální jazyk.
V polovině prosince zaskočil polský europoslanec Łukasz Kohut překladatele Evropského parlamentu, když v debatě o občanské iniciativě Minority SafePack na podporu práv menšin v Evropské unii uprostřed svého proslovu přešel ze spisovné polštiny do slezského dialektu. Zmatení překladatelé se poté nedobrovolně odmlčeli.
Kohut je členem iniciativy Výbor slezských organizací, k níž se připojili i politici opoziční strany Občanská platforma Marek Plura a Monika Rosová a levicový poslanec Maciej Kopiec.
„My, níže podepsaní, jednající jménem organizací, které zastupujeme, nebo svým vlastním jménem, se zavazujeme spolupracovat na prosazování deklarace slezské identity a slezského jazyka v rámci národního sčítání lidu, domů a bytů,“ uvádí se ve společném manifestu z minulého týdne.
Iniciativa nyní odstartovala kampaň, jejímž cílem je přesvědčit Poláky ze slezského regionu na jihu Polska, který sousedí s českým Slezskem, aby během nadcházejícího jarního a letního sčítání lidu vyplnili jako svou národnost slezskou a jako rodný jazyk uvedli slezštinu.
„Tím mimo jiné ukážeme, že mnoho Slezanů mluví svým vlastním jazykem a že by tento jazyk měl být formálně uznán jako regionální jazyk,“ komentovala to poslankyně Rosová v deníku Gazeta Wyborcza.
Během posledního sčítání lidu v roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 847 tisíc lidí a více než půl milionu obyvatel osmatřicetimilionového Polska označilo za svůj rodný jazyk slezský dialekt. To z něj činí druhou nejpoužívanější řeč v zemi hned po polštině.
Autoři iniciativy argumentují také tím, že například kašubština používaná na severozápadě Polska v okolí Gdaňska získala v roce 2015 status jazyka, přičemž počet mluvících se v jejím případě přitom odhaduje jen na 50 až 200 tisíc.
Ukázka z kampaně Slezanů:
„Jsme stranou, která se snaží rozumět slezským organizací a názorům, spojených s blížícícím se sčítáním lidu. Naším cílem je propagovat, aby se lidé hlásili ke slezské národnosti,“ uvedl Ruch Autonomii Śląska.
Jak ale upozorňuje politolog Tomasz Słupik ze Slezské univerzity v Katovicích, v regionálních volbách v roce 2018 utrpěla místní slezská uskupení významnou porážku.
„To by se do jisté míry mohlo odrazit na poklesu důvěry v regionální politiky a slezské záležitosti,“ cituje jej Gazeta Wyborcza. Naopak sílou nově zformované iniciativy je podle Słupika to, že spojuje regionální organizace i politiky bez odhledu na stranickou příslušnost.
Polské právo zaručuje etnickým menšinám právo používat vlastní jazyk a používat v oblastech obývaných menšinou dvojjazyčné místní názvy. Takových oblastí Polsko uznává 21, mluví se v nich jedním ze čtyř oficiálně uznaných jazyků menšin – běloruštinou, kašubštinou, litevštinou nebo němčinou.
Na crowdfundingovém serveru Zrzutka.pl autoři iniciativy za uznání slezského národa a jazyka zkouší vybrat 50 tisíc zlotých, tedy asi 288 tisíc korun, které chtějí vložit do podpory své kampaně. Zatím se podařilo vybrat necelých 13 tisíc zlotých.
