Polští zpravodajci nahrávali i Tuska, jednal s Kulczykem o Ukrajině

„Bývalí funkcionáři tajných služeb nabízeli přístup k nahrávkám premiéra a také 700 hodin dalších nelegálních odposlechů,“ napsal deník.

Zmíněná nahrávka se týkala loňské schůzky podnikatele Jana Kulczyka a nyní bývalého předsedy vlády Donalda Tuska v premiérově vile. Kulczyk zemřel minulý měsíc, Tusk nyní stojí v čele Evropské unie. Přepis nabízely osoby již disponující nelegálně pořízenými odposlechy prominentních hostů ze dvou vyhlášených varšavských restaurací.

700 hodin na prodej

Podle zdrojů deníku je v tajném vyšetřovacím spise odposlechové aféry poznámka protikorupční policie, že několik bývalých funkcionářů tajných služeb z takzvané „vídeňské skupiny“ (vzhledem k místu, kde odposlechy nabízeli na prodej) disponuje přibližně 700 hodinami nelegálních odposlechů.

K nejcennějším nahrávkám patřil právě přepis z hodinové schůzky Kulczyka a Tuska o investicích na Ukrajině, kde chtěl polský podnikatel zřídit „energetický most“ mezi Ukrajinou a Evropskou unií, spočívající ve vývozu přebytků ukrajinské elektřiny do EU. Kulczyk se měl také podílet na modernizaci ukrajinských jaderných elektráren a plánoval vývoz polského uhlí na Ukrajinu.

Jan Kulczyk mnohokrát říkal, že šlape Rusům na kuří oko a že by mu stát měl pomoci

„Snažil se získat podporu unie a polské vlády. Bál se, že mu Rusové budou překážet. Byl v kontaktu s (kontrarozvědkou) ABW, pravidelně ji informoval o postupu svých plánů v energetice. Na oplátku očekával, že (tajné služby) dají pozor na provokace z Ruska,“ řekl listu nejmenovaný Kulczykův spolupracovník.

„Jan Kulczyk mnohokrát říkal, že šlape Rusům na kuří oko a že by mu stát měl pomoci,“ řekl listu bývalý vládní mluvčí a Tuskův spolupracovník Pawel Graś, který se zmíněné schůzky v premiérově vile také zúčastnil.

Běžný postup

Varšavská prokuratura, která odposlechovou aféru vyšetřuje, odmítla odpovědět na dotaz ohledně nahrávky zmíněné schůzky s odvoláním na utajení dokumentů. Podobně tak učinila i protikorupční policie. Kontrarozvědka ABW uvedla, že „neví nic o tom, že by její bývalí funkcionáři nabízeli nelegální nahrávky“.

Kulczyk o svých plánech na Ukrajině jednal nejen s tamním prezidentem a premiérem, ale také s členy Evropské komise či místopředsedou německé vlády. Polskou vládu a její tajné služby žádal o ochranu. Podobně si podle expertů počínají i americké, německé a francouzské firmy při investicích v zahraničí do energetiky, což ale až dosud nebyl polský případ.

K soudu už příští měsíc

Kulczyk zemřel koncem července po operaci ve Vídni. Jeho jmění letos časopis Forbes odhadl na 15,1 miliardy zlotých (asi 98,7 miliardy korun). Podnikal v Evropě, Africe, Jižní Americe, Asii, ropu hledaly jeho firmy ve 22 zemích na čtyřech kontinentech.

Odposlechová aféra už stála křeslo šéfa sněmovny a bývalého polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, kterého mikrofony zachytili při používání poněkud nediplomatického jazyka. Sami aktéři - čtyři podezřelí a 22 poškozených - mají nyní čas seznámit se s výsledky vyšetřování. Příští měsíc by mělo následovat vznesení obžaloby a předání případu soudu.