Porošenko: Situace se zhoršila, ale zvládneme ji

Boje na Ukrajině

Boje na Ukrajině Zdroj: ctk

Situace na východě Ukrajiny je sice mimořádně složitá, ale dá se zvládnout a není důvod propadat panice. Prohlásil to ukrajinský prezident Petro Porošenko na úvod čtvrtečního mimořádného zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. Země chce také od podzimu obnovit brannou povinnost. Podle Porošenka čelí Ukrajina invazi ruských sil a bude potřebovat pomoc mezinárodních společenství.

„Svět musí zhodnotit prudké vyhrocení situace na Ukrajině,“ prohlásil. Kvůli nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině se dnes mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN.

Porošenko radu svolal, aby se poradil o dalším postupu, když separatisté, údajně s podporou ruských vojáků a obrněnců, dobyli pohraniční město Novoazovsk a postoupili k přístavu Mariupol, ležícím na cestě z Ruska k anektovanému Krymu. Prezident připustil, že situace na východě země se „kvalitativně změnila“.

"Opakuje se Krym?"

„Volání o pomoc“ Ukrajiny odstartovaly čtvrteční územní ztráty a posun bojových linií. Proruským silám se totiž podařilo ovládnout strategicky důležité město Novoazovsk i další obce na jihovýchodě Ukrajiny. A Kyjev tvrdí, že je dobyly kolony ruských vojáků a obrněné techniky. Ukrajinské vládní jednotky se nyní chystají na obranu přístavu Mariupol, který leží na cestě z Ruska k anektovanému Krymu.

„Učinil jsem rozhodnutí zrušit pracovní návštěvu Turecka v souvislosti s prudce se zhoršující situací v Doněcké oblasti, zejména v obcích Amvrosijivka a Starobeševe, zatímco došlo k invazi ruských sil,“ uvedl Porošenko v prohlášení na webových stránkách úřadu prezidenta. „Prezidentovo místo je dnes v Kyjevu“ dodal.

Svět musí zhodnotit prudké vyhrocení situace na Ukrajině

Kvůli nejnovějšímu vývoji na Ukrajině se dnes mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. O schůzku kvůli údajnému ruskému vpádu na Ukrajinu žádala Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN. Po mimořádné schůzce RB OSN volal i Kyjev.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes označil ruskou vojenskou aktivitu na Ukrajině za „nejzávažnější bezpečnostní krizi v posledních desetiletích“.

Porošenko kvůli posledním událostem svolal mimořádné jednání Ukrajinské rady bezpečnosti a obrany, aby rozhodla o dalším postupu v krizi.

Tvrdší postup proti Rusku žádá i premiér Arsenij Jaceňuk. Prosí Západ, aby kvůli ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny svolal Radu bezpečnosti OSN a zmrazil ruské účty, dokud Rusko nestáhne svá vojska. Uvedla to dnes ukrajinská média. Schůzku Rady bezpečnosti kvůli „očividné invazi“ žádá také Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN. Mezitím ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin nařčení o vojenském vpádu odmítl, Moskva prý o invazi nemá „žádný zájem“.

„Považuji za nezbytné, aby naši západní partneři svolali mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko výrazně zvýšilo vojenskou přítomnost na Ukrajině,“ řekl premiér podle listu Ukrajinska pravda. Zároveň apeloval na Západ, aby Rusku „zmrazil aktiva a finance až do chvíle, kdy Rusko stáhne své ozbrojené síly a techniku z ukrajinského území“.

Dosavadní západní sankce proti Rusku podle Jaceňuka neměly žádoucí účinek. Ukrajinský premiér proto soudí, že „ruskou agresi“ může zastavit jen zmrazení veškerého ruského majetku a bankovních transakcí „v členských zemích Evropské unie, USA a v zemích G7“.

Záběry Ukrajinské rady bezpečnosti a obrany z Novoazovsku

Moskva dlouhodobě obvinění Kyjeva, že by na ukrajinském území operovali ruští vojáci, odmítá. Ukrajinské jednotky ale nedávno zajaly skupinu ruských výsadkářů a později zadržely i ruského vojína, který přiznal, že se na ukrajinském území neocitl omylem. Kreml nicméně tvrdí, že ruští vojáci na Ukrajinu pouze zabloudili.

Sledovali jsme ONLINE:

23:26Obama: Moskva je ve větší izolaci než za studené války. Může si za to sama

Americký prezident Barack Obama se dnes vyjádřil ke krizi na Ukrajině i na Blízkém východě. Moskvu varoval, že pokračující „nájezdy“ na Ukrajinu pro ni budou mít další následky. Prioritou je pro Obamu i potlačení islamistů v Iráku a Sýrii.

Čtěte více

21:14Oettinger: Vývoj na Ukrajině zkomplikuje jednání o ruském plynu

Nejnovější vývoj kolem ukrajinské krize zkomplikuje rozhovory evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera s ruským ministrem energetiky Alexanderem Novakem o dodávkách ruského plynu. Podle agentury Reuters to dnes řekl sám Oettinger, který v pátek odcestuje do Moskvy na jednání o obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.

Čtěte více

20:50Na Ukrajině prý už padla více než stovka ruských vojáků

Více než stovka ruských vojáků byla prý zabita na východní Ukrajině, když pomáhali proruským separatistům v boji s vládními jednotkami. Podle agentury Reuters to tvrdí dva členové prezidentské rady pro lidská práva, kteří se odvolávají na očité svědky či pozůstalé. Mluvčí ruského ministerstva obrany mezitím zprávy o nasazení ruských vojáků na Ukrajině odmítl jako „kachnu“.

19:20Ukrajina plánuje znovuzavedení povinné vojenské služby

Povinná vojenská služba na Ukrajině skončila s pádem bývalého prezidenta Janukovyče, a to ve prospěch profesionální armády. Podle ukrajinského ministra obrany, kterého citovala agentura Reuters, by první branci mohli nastoupit již v průběhu letošního podzimu. Ve válečných zónách na východě a jihu země by nicméně neměli být nasazeni.

18:05NATO: Ruští vojáci operují na ukrajinském území

Aliance zveřejnila satelitní snímky, které podle nizozemského brigádního generála Nico Taka svědčí o „významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování“ na Ukrajině. Jde prý o důkaz, že „ruští vojáci, vybavení vyspělou těžkou výzbrojí, operují uvnitř ukrajinského území“, řekl Tak. Nejspíše ale snímky zachycují z ruského počínání „jen špičku ledovce“. Každopádně se situace podle generála zhoršila, k čemuž přispěly dodávky těžké výzbroje rebelům, jako jsou protiletadlové systémy, děla, tanky a obrněné transportéry, i samotná přítomnost ruských jednotek.

Satelitní snímky, které podle NATO svědčí o "významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování" na UkrajiněSatelitní snímky, které podle NATO svědčí o "významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování" na Ukrajině|NATO, Digital Globe

Satelitní snímky, které podle NATO svědčí o "významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování" na UkrajiněSatelitní snímky, které podle NATO svědčí o "významné eskalaci a zdokonalení ruského vojenského vměšování" na Ukrajině|NATO, Digital Globe

17:37 Velvyslanci 28 členských zemí aliance v Bruselu a jejich ukrajinský kolega se podle agentury Reuters v pátek sejdou na mimořádné schůzce, aby jednali o situaci na Ukrajině.

17:15Euro kvůli obavám z eskalace ukrajinské krize oslabuje

Euro dnes na devizových trzích oslabuje k většině hlavních světových měn a na jeho poklesu se podílejí hlavně rostoucí obavy investorů ohledně ukrajinské krize. Americký dolar naopak těžil z příznivých údajů o vývoji ekonomiky Spojených států.

Kurz eura k dolaru v posledních třech letech


16:11Kvůli Ukrajině se dnes mimořádně sejde RB OSN

Kvůli nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině se dnes v 18:00 SELČ mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura AFP. O schůzku kvůli údajnému ruskému vpádu na Ukrajinu žádala Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN. Po mimořádné schůzce RB OSN volal i Kyjev.

15:37Sikorski: Je to největší krize posledních desetiletí

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski prohlásil, že kroky Ruska na východní Ukrajině jsou „agresí“, která dala vzniknout nejvážnější bezpečnostní krizi v Evropě za desítky let.

„Toto je určitě agrese,“ řekl Sikorski ve státním rozhlase. „Postoj Polska bude vypracován během několika příštích hodin. Zde není třeba silných slov, nýbrž činů, a nejlépe činů celého mezinárodního společenství.“

Ministr dodal, že tyto činy musejí být rozhodné, avšak rozvážné, neboť jejich případné důsledky by mohly být „nedozírné“.

Radoslaw SikorskiRadoslaw Sikorski

14:53Berlín: EU musí zpřísnit protiruské sankce

Evropa musí na eskalaci konfliktu na Ukrajině reagovat zavedením dalších sankcí proti Rusku, si myslí německý konzervativní politik a blízký spojenec kancléřky Angely Merkelové Norbert Röttgen. Evropská unie by podle něj měla o dalších sankcích jednat už během připravovaného víkendového summitu.

Čtěte více

Vojenské operace Ruska od nástupu Vladimira Putina v roce 1999
DRUHÁ RUSKO-ČEČENSKÁ VÁLKA

Ruská armáda zahájila v srpnu 1999 v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při kterých zahynulo přes 300 osob, a 1. října 1999 byla vpádem ruských jednotek do Čečenska zahájena druhá rusko-čečenská válka.

Válka oficiálně skončila v dubnu 2009 a zahynulo v ní podle různých zdrojů 40 až 80 tisíc osob, podle Moskvy přes 5000 ruských vojáků a více než 14 tisíc rebelů. Od té doby pokračují sporadicky akce čečenských separatistů na území Čečenska, útoky čečenských ozbrojenců mimo jejich území se v současnosti soustředí hlavně na Rusko.

Ozbrojený konflikt, označovaný za první rusko-čečenskou válku, vypukl na Kavkaze už v roce 1993. Boje, nejprve mezi místními skupinami, začaly poté, co tehdejší čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil v dubnu 1993 parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu. Tím vyvolal aktivizaci opozice. Ruský prezident Boris Jelcin poté pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech ruská vojska v prosinci 1994 překročila čečenské hranice.

K podpisu mírové dohody z 31. srpna 1996 byla Moskva donucena až poté, co povstalci dobyli zpět Groznyj a převzali kontrolu nad velkou částí republiky. Ve válce zahynulo 100 tisíc lidí, z toho 5500 ruských vojáků.
GRUZIE (JIŽNÍ OSETIE)

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.

Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008 a ruské jednotky se z Gruzie začaly stahovat o čtyři dny později. Stahování bylo dokončeno v říjnu téhož roku. Mezi tím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, což vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Gruzie vzápětí oznámila přerušení diplomatických styků s Ruskem, které reagovalo stejným krokem.

Rusko v obou provinciích stále udržuje svá vojska - v Abcházii má základny v Gudautě a Očamčiru a v Jižní Osetii v Cchinvali a Džavě. Celkový počet ruských vojáků se tu odhaduje na několik tisícovek. Podle Moskvy si válka vyžádala mezi Osetinci 162 civilních obětí, jihoosetské úřady uvedly 365 obětí mezi civilisty. Rusko ve válce ztratilo 64 svých vojáků. Gruzie uvedla 228 zabitých gruzínských civilistů a 170 obětí mezi vojáky.
UKRAJINA

Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na ukrajinském Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na Krymu; poté ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem, kde většinu obyvatel tvoří Rusové. Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna a proruští separatisté postupně vyhlásili Doněckou lidovou republiku, Charkovskou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Kyjev a západní země neuznaly. V květnu zvítězil v ukrajinských volbách podnikatel Petro Porošenko, který se funkce ujal v červnu. Ukrajinské síly od začátku bojů dobyly zpět několik měst, dříve ovládaných separatisty, z velkých měst nemá Kyjev pod kontrolou Doněck.

Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu popřel, že by na východě Ukrajiny operovali ruští vojáci, ale připustil jejich vyslání do tohoto regionu s početnou ruskou menšinou. Rusko přitom předtím dlouho popíralo nasazení vlastních vojáků na Krymu, až v půli dubna Putin přiznal, že na poloostrově „stáli za zády sil krymské sebeobrany naši (ruští) vojáci“.

Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.

14:49NATO: Na Ukrajině operuje přes tisíc ruských vojáků

Ruská armáda na Ukrajině nasadila více než tisíc ruských vojáků, řekl podle agentury Reuters nizozemský brigádní generál NATO Nico Tak. Východoukrajinští povstalci přiznávají, že v po jejich boku bojují tři až čtyři tisíce příslušníků ruské armády.

Čtěte více

Nizozemský brigádní generál NATO Nico TakNizozemský brigádní generál NATO Nico Tak|CTK

14:36Rusko: Na invazi nemáme „žádný zájem“

Ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin nařčení o vojenském vpádu odmítl, Moskva prý o invazi nemá „žádný zájem“. „Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá,“ prohlásil Kelin s odkazem na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Moskva tvrdí, že překročili hranici omylem.

K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po „deseti výstřelech z děl“ a území „bez boje“ přenechali separatistům.

14:30„Tady není Rusko“

Kanadská mise při NATO vydala sarkastický návod pro ruské vojáky, jak se vyhnout ukrajinskému území. Kanadský ministr zahraničí John Baird pak ruskou operaci ostře odsoudil. „Ruský akt agrese a zastrašování vůči Ukrajině si žádá kolektivní akci,“ řekl.

14:19Litva: Je to „očividná invaze“

„Litva ostře odsuzuje očividnou invazi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny,“ oznámilo dnes litevské ministerstvo zahraničí. V prohlášení také vyzvalo, aby se RB OSN této záležitostí „okamžitě věnovala“. Litva v dokumentu rovněž uvádí, že akce Moskvy na Ukrajině jsou „otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a podkopávají bezpečnost celého regionu“.

14:03Na Ukrajině prý bojují až čtyři tisíce Rusů

Jeden z povstaleckých vůdců Alexandr Zacharčenko dnes prohlásil, že v řadách rebelů bojují i ruští vojáci. Nejsou ale součástí oficiální mise. „Přichází k nám mnoho vojáků z Ruska, kteří raději dovolenou tráví v jednom šiku se svými bratry bojujícími za svobodu Donbasu, než na mořských plážích,“ řekl televizi Rossija 24.

13:24Povstalci dobyli strategický Novoazovsk. Ukrajina teď bude bránit Mariupol

Kyjev dnes potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny. Proruští separatisté se navíc po ovládnutí Novoazovska chystají v příštích dnech obsadit také Mariupol. Ukrajinská armáda úspěchy povstalců přičítá přímé ruské vojenské podpoře.

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
- Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.