„Koaliční smlouva bude předložena partnerům doslova hned v pondělí,“ řekl na tiskové konferenci Jurij Lucenko, šéf Porošenkova volebního štábu. Proevropskou orientaci podle něj předem deklarovaly nejméně čtyři politické strany, které se dostanou do sněmovny. „Je to dostatek hlasů k tomu, abychom vytvořili stabilní proevropskou většinu,“ řekl Lucenko.
Analytici podle agentury Unian zároveň upozorňují, že proruský Opoziční blok, který podporují hlavně ruskojazyční stoupenci spolupráce s Moskvou, s přehledem zvítězil ve východní části země.
Podle průzkumů tam získal 29 procent hlasů, zatímco vítězný Porošenkův blok zhruba polovinu a Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka deset procent. Volby tak neodstranily rozdělení země na proevropský západ a střed a proruský východ a jih.
All #UkraineVotes exit polls in one place.
You're welcome! pic.twitter.com/U2XQ75sc1U
— Hromadske (@Hromadske) October 26, 2014Opoziční blok se například stal jasným vítězem ve městě Slavjansku, které v létě zbavila armáda vzbouřenců až po mimořádně tvrdých bojích. Proruská koalice tam údajně získala 36 procent hlasů, komunisté, kteří celostátně propadli, osm procent. I ve volebních obvodech, kde se hlasovalo podle většinového systému, mají podle agentury Unian na východě země kandidáti Opozičního bloku převahu.
Podle socioložky Iryny Bekeškynové jsou tři první strany „přirozenými účastníky“ budoucí vládní koalice. Vzájemné vztahy ale teprve budou muset budovat. Překvapením jsou podle politologů výsledky voleb v Kyjevě, kde podle předběžných voličských průzkumů favorizovaný Blok Petra Porošenka skončil až druhý s 21 procenty hlasů, se sedmiprocentním odstupem od vítězného hnutí Svépomoc. Třetí skončila Lidová fronta se 17 procenty hlasů.
Konec proruských poslanců
Průzkumy potvrzují, že ukrajinský parlament stojí před politickým zemětřesením. Dřívější převaha proruských poslanců je minulostí a jako základ budoucí vládní koalice se rýsuje spojenectví Porošenka s Jaceňukem. S podporou Svépomoci proevropsky orientovaného lvovského starosty může mít nový kabinet silnou parlamentní oporu, přestože velký Porošenkův náskok, který signalizovaly průzkumy, se nepotvrdil.
| Puškov: Ukrajinu čeká ztráta nezávislosti a smutná budoucnost |
|---|
| Budoucí ukrajinská vláda sestavená na základě dnešních voleb nemůže dát Ukrajině nic nového. V prvním komentáři k odhadu volebních výsledků to dnes v Moskvě novinářům řekl vlivný ruský poslanec Alexej Puškov, šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu. |
| „Ukrajinu nečeká proces integrace, ale úplná ztráta nezávislosti za ty groše, které ji předhodí Spojené státy a Evropská unie. Ukrajinu čeká neradostná budoucnost,“ komentoval výsledky voleb Puškov. |
Volební účast překročila 40 procent
Volby podle ústřední volební komise proběhly bez závažnějších incidentů, volební účast se pohybovala nad 40 procenty. Nejmenší byla podle zatím nepotvrzených údajů v Luhanské a Doněcké oblasti, kde hlasovalo kolem 27 procent voličů.
Porošenko v první reakci na Twitteru blahopřál voličům k úspěšným volbám. Podle šéfa hnutí UDAR Vitalije Klička, který byl jedničkou na kandidátce Bloku Petra Porošenka, získaly poprvé v ukrajinských dějinách absolutní většinu v parlamentu demokratické síly. „Není pochyb o tom, že vytvoří koalici,“ uvedl Kličko.
Šéf proruského Opozičního bloku Jurij Bojko spoléhá na to, že voliči dotázaní u volebních uren se ostýchali sčítacím komisařům říci o svém hlasování pravdu. Blok prý nyní vrhne všechny síly na to, aby při sčítání hlasů nedocházelo k machinacím.
| Vizitky stran, jež se zřejmě dostanou do ukrajinského parlamentu |
|---|
| Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. |
| Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. |
| Svépomoc - Křesťansky zaměřená a proevropská strana, kterou založil v prosinci 2012 starosta Lvovu Andrij Sadovyj. Na její kandidátce v těchto volbách je i velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Donbas Semen Semenčenko. |
| Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, založená v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. |
| Opoziční blok - Sdružuje stoupence bývalého režimu, zejména z bývalé vládní proruské Strany regionů. Strana byla založena v roce 2010; předchozích voleb v roce 2012 se neúčastnila. V jejím čele stojí Jurij Bojko, jenž byl od prosince 2012 do letošního únoora vicepremiérem Ukrajiny a předtím ministrem energetiky. |
| Svoboda (Všeukrajinské sdružení Svoboda) - Nacionalistická strana, podle oponentů až krajně pravicové. Vystupuje proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezuje vůči komunistické minulosti své země. Vznikla v roce 1991; zaregistrována byla v roce 1995 jako Sociálně-národní strana Ukrajiny; současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Oleh Ťahnybok. V předchozích parlamentních volbách v roce 2012 získala přes deset procent hlasů a stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu. Byla jednou z hlavních sil protivládních demonstrací na přelomu loňského a letošního roku; v současné vládě má tři ministry. |
| Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, hlavní tvář takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna. |
