„Absolutní většinu budou mít politické síly spojované s evropskou integrací a Majdanem,“ je podle Reuters přesvědčen politolog Volodymyr Fesenko. Komentátoři poukazují na to, že kandidátky stran jsou plné „hrdinů“ revoluce a bojů na východě. Očekává se tak, že nový zákonodárný sbor bude mít silnou averzi vůči Moskvě.
„V tomto parlamentu možná nebude vůbec žádná opozice. Ale může v něm vzniknout soutěž o to, kdo je nejlepší nacionalista, největší nepřítel Ruska,“ podotýká analytik Mychajlo Pohrebinskyj.
Blok Petra Porošenka, jehož formálním lídrem je exministr vnitra Jurij Lucenko vězněný za Janukovyčova režimu, v průzkumech dosahuje třiceti až 37 procent. Pořadí dalších stran je v tuto chvíli těžko předvídatelné. Desetiprocentní ambice mají přinejmenším tři uskupení, kromě Jaceňuka a Ljaška i Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.
Některé průzkumy předvídají solidní zisk i dalším partajím, například Svépomoci lvovského starosty Andrije Sadového. Naopak nepřekročení hranice pro vstup do parlamentu poprvé v samostatné historii země hrozí komunistům.
Nedůvěra vůči Tymošenkové
Experti míní, že Porošenko se bude chtít vyhnout spolupráci s Tymošenkovou, jelikož jí nedůvěřuje. Všichni jsou i proto zvědaví na to, jakého zisku nakonec radikálové dosáhnou. V expertní analýze programů, která se zabývala konkrétností slibů a jejich splnitelností, strana zcela propadla.
Ljaško byl dříve známý hlavně odsuzováním oligarchů a prosazováním práv malých byznysmenů, zároveň volal po růstu penzí a sociálních benefitů. Nyní se soustředí hlavně na pomoc dobrovolnickým bojovníkům a jejich rodinám. Podařilo se mu tak zřejmě odlákat hlasy národovecké Svobodě, jež bude mít problémy obhájit místo v parlamentu. Pravý sektor může na poslanecká křesla rovnou zapomenout.
Předvolební kampaň poznamenalo nejen porušování příměří v Donbasu, ale také řada útoků na kandidáty. Ukrajinci jsou přesto celkem optimističtí. Čtyři z deseti věří, že hlasování přinese změny k lepšímu. Přede dvěma lety to byli jenom dva.
| Nekompletní parlament |
|---|
| Ukrajinský jednokomorový parlament má obvykle 450 křesel. Od minulých voleb se do něj volí smíšeným systémem, kdy polovina poslanců vzejde ze stranických celostátních kandidátek poměrným systémem a druhá z jednotlivých vítězů v různých obvodech. Protože volební komise vyloučila hlasování na anektovaném Krymu a v některých částech Doněcké a Luhanské oblasti, bude zákonodárný sbor štíhlejší o 12 zástupců poloostrova a 14 reprezentantů z Donbasu. V jednomandátových obvodech tak bude soupeřit přes tři a půl tisíce kandidátů o 199 křesel. Separatisté si chtějí začátkem listopadu uspořádat vlastní volby, Kyjev je od záměru odrazuje. |
